Už nechci...:(

včerejší....

Spontální, ale rozhodl jsem se zas po nějaké době něco sem vložit. Později možná upravím písmo a rozložení.

Odmítáme Ty, kteří nás milují a milujeme Ty, kteří nás odmítají ...a úplně zbytečně někdy ubližujeme ...sobě i těm druhým ...bohužel ...

Útržková.

zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

Žeby další skrytý význam ? /Starší dílko, ale sedí stále stejně dobře/

Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...

ubohý italský sonet, který lze zařadit mezi mé první... měl poměrně pozitivní ohlasy na jedné vnitro-školské soutěži, ale zajímala mě objektivní kritika

Záznam z porady je fiktivní, jakákoli podobnost se skutečnými postavami je náhodná, jediný jmenovaný nebyl v tomto tisíciletí příslušníkem žádných ozbrojených složek Závodní bi - turbo triolet na slova: plán, smích, podezření, důvod, nábřeží

další z archivu

spisovné to není, psala jsem to, jak jsem cítila a na "spisovnost" v tomhle marastu, vážně nálada nebyla...taky asi neřešíte, jestli se vám rozpíjí řasenka (kluci? :D ), když brečíte, nespa ? ,-)

https://www.youtube.com/watch?v=oFLdmJMaChw&list=UUlaRBVGptGapzzYFYb0nkew

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

hmm...snad už poslední na téma love crash

poslední dílko na úvod =) trošku depresivní, z dubna tušim

Pro ni...