říkal jsem si že bych sesmolil nějaký ten příběh tak bych začal asi tímto je to první pokus a nejsem moc dobrý v pravopise takže se předem omlouvám...

Hororový, temný příběh, co vše hodný, slušný člověk musí udělat, aby zachránil svět od nebezpečného virusu, který má zabít vše živé.

Další kousek. Poslední přidám odpoledne :-)

Pokračování povídky Pamatuji si ji z Vikštejna. Tyhle povídky jsou taková má kostra. Píšu právě rukopis, který se jak doufám jednou přetaví v knihu. Povídkovou kostru tak dále potahuju masem, kůží a pak dalšími serepetičkami, tak ať dávaj chronologicky smysl, voní po životě, po ženách i po těch šílených a svatých láskách. Budu tak rád za vaši ostrou kritiku nebo naopak potěšující slovo.

... Pak mě překvapil otázkou, zda se u gramofonu dal upravovat zvuk...

Gorily jsou tvorové s neuvěřitelně moudrým krásným pohledem (Frencine „Penny“ Petterson)

Stačila malá nepozornost na obou stranách a jedna mi vlítla pod paži a já ji nevědomky přimáčkl. Pálilo to jako čert. Zařval jsem a už jsem řvát nepřestal.

„To je Kamarád. Zrovna jsem se vám to chystal napsat. Je to takovej hodnej ňouma. Klidně pojďte dál a nechte se vočuchat. Von už hovno vidí.“

Fantasy western ze smyšleného univerza zvaného Malosvěta. Hlavní hrdina z pistolnického řádu Drakobijců Jesse Kennedy prožívá různé příběhy, hledá vlastní identitu a rozkrývá problémy, které tento svět sužují. A hned zkraje se musí vypořádat s jedním z nejtěžších - rasismem. Musel jsem příběh rozdělit na dvě části, neboť se mi nevešel do jednoho příspěvku. Přidávám první kapitolu, proto, abych zjistil, zda je vůbec o podobné spojení žánrů zájem a zda má smysl pokračovat. Tento svět jsem vymýšlel asi pět let, mám ho vymyšlený asi z 80%, zbytek si nechávám záměrně otevřený pro úpravy, které by později mohli pomoci ději nebo zápletce. Budu rád za každý komentář, radu, tip, ale i věcnou kritiku, která by mohla pomoci v budování světa i příběhu. Děkuji.

Sousedi mu začali lézt na nervy a tak domek prodal. Odjel do malé vzdálené vesničky, kde byl zázrak, když autobus stavěl dvakrát denně a ve svátek dokonce i v opačném směru...

Volně navazuje na Bezpracný zisk.

Použil část svých naspořených zlaťoušků a zakoupil malý domek s velkou stodolou a chlívem. Tvářil se jako tajemný chlapík z města a nakoupil od starousedlíků drůbež, pár králíků a kozu. Tím povzbudil místní vesnickou ekonomiku

„Víš, žena, ačkoliv je na světě od nepaměti, je stále méně prozkoumána nežli sněžný muž yeti…“

Další zážitek z "důchoďáku"

Závěrečná část povídky s prvky fantasy.

Pár příběhů z mého dětství. Vězte, že strýc Věrek byl živel.

Zatímco ze mě padaly bobky, občas spojené i s peckami od třešní z dědečkovy zahrady, střílel jsem výsledky „zapeklitých“ příkladů jako z kulometu. Většinou sice jen tak od oka, ale aspoň byla legrace.