Trocha prózy... po letech. Varování - nevhodné pro slabé povahy! Prej se to sem nevejde celý, tak holt pokračování zítra...

Pokračování příběhu a povídky "Takové jedno zmrtvýchvstání". S předchozími povídkami jsem trochu odbočil a zavzpomínal na to šílené a nevinné dětství.

Nepříliš dlouhá povídka o dětském světě, obětavosti a vnitřní kráse.

Gorily jsou tvorové s neuvěřitelně moudrým krásným pohledem (Frencine „Penny“ Petterson)

Povídku navazuje na báseň Posvátná Praha

Jakákoliv podobnost je čistě náhodná...tento příběh se nestal - nikdy a nikomu

Poslední ze tří povídek.

Povídka na pokračování s prvky fantasy.

Pokračování..To už by mohlo stačit, vím. Dále zpátky do přítomnosti.

Pavouci spoustě lidem vadí. Můj dědeček je miloval...

pokračování 3. příběhu

Když jsme s dědečkem procházeli kolem mraveniště a zeleného borůvčí, bezděčně jsem si sáhl na zadek a zamračil se na vysmátého Berouše, který nás zrovna cupitavě předběhl. Když nás míjel, mírně se po nás ohlédl a mně připadalo, že si také vzpomněl...

Druhá část

Dědovi chcíplo tamagoči. To je taková japonská elektronická jako hračka...

Napsáno pro Fuck cancer. Osobní příběh. Velmi osobní.