***

.

,-)

v noci svítily nám hvězdy do oken ...

Sladké usmiřování

Je Jitro Jitko. Já Jsem. Jsi?

Motto: Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí, vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou... Zas prsty moje hladily to krásné tělo Tvé, rty o polibky loudily a Láska měla pré! /Doufám, že jsem tímto dílkem dal pádnou odpověď těm, co si po mé předchozí básni myslí, že už si sháním provaz či číši jedu, případně hledám koleje, na které bych si lehl! Ještě zdaleka neumírám!;o)))

zatím je to jen verš, čekám až mi do hlavy dojde zbytek :-)

Věčné, příjemné, nevyčerpatelné téma

Jedna z mých prvních, napsaná v sedmnácti a je to znát... bohužel :-)

tohle je děsný. jsem tam kde jsem podvedome nechtela bejt ale kde bejt musim.a vsichni to vime.

Však víte, co chutná nejlíp.

Niceland, Damien Rice, zamilovanost, ženskost, bouře a vzduch, chtíč, vnímání.

Tentokrát v češtině.

Triko upnuté na prsech se hřeje, chutě ukrutné ruka pod triko vede.