Bez zrnka poetičnosti.

Třetí soutěžní pro Veršotepárnu, tentokrát se slovy radost, rameno, potlesk, mrcha, blesk.

i need.. i need.. whatever it's called. tesim se domu a hrozne tu chci zustat.

Pořád ještě se hledám a ani nevím, jestli u toho psaní zůstanu nebo se vrhnu na něco jiného...

miniatura

Malý střípek pocitu po jednom mém nedávném setkání s člověkem trpícím schizofrenií. Osobně ho znám už dlouho, ve stavu mánie jsem ho však viděl poprvé. Mnozí by takto nemocné nejlépe hned zavřeli doživotně do ústavů a sanatorií. Nic ale není jen černé nebo bílé a už vůbec ne tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Šaziho tisíc a jedna noc

- věnováno /D/- /jazyk omlouvám/

Mělo se to jmenovat Zima jde z hor II., jelikož už tu jednu zimu, co jde z hor mám, což jsem zjistil ze zdejšího vyhledávače, pak tedy jenže tudíž a prostě, nýbrž, jelikož, pakliže, poněvadž, pročež se to radši jmenuje Kuna.

Růže v angličtině.

...

Tak první školní den a už ze mě škola udělala básníka o lásce. Snad se bude líbit