Moc vás to tu nečte, ale snad bude mít aspoň Meluzína radost :-) Navazuji na "To jméno nikdy neříkej".

Hraju se slovíčky na aktuální téma...

Oddechová kapitola, přesto postrčí děj kousek kupředu.

Provinila jsem se trochou romantiky. Nevydržela jsem.

Dost bylo archivu!

Klid je pryč. Nastává rozjezd spějící ke konci. (23.kapitolou končím).

Konečně se dostávám ke kapitole, která vysvětlí název povídky.

Jana už odhalila karty archiváři. I o něm se dozvěděla víc. Teď je čas nahlédnout do kuchyně Požíračům.

Poslední kapitolu věnuji Meluzině.

Útěk od Hnusáků pokračuje. Písnička z pasáže od hvězdičky je tato: http://www.youtube.com/watch?v=qE1EcdAXXss Meluzíno,doufám, že tě to bude stále bavit :-) a dík za komentáře.

Pro mne hodně zvláští žážitek. Zkusila jsem ho zachytit. Gloriet (z francouzského gloriette, zdrobněle sláva) je ozdobná stavba v zahradě nebo v parku, obvykle zděná, často ze stran otevřená a tím průvětrná, typicky doplněná o sloupové loubí. (Převzato z Wikipedie).

Oddechová kapitola, která vyjasní něco málo o vztahu Marka a Daniela a něco málo o Požíračích.

Je čas něco podniknout proti hnusákům. Meluzíno, snad se ti bude líbit :-)

Po setkání s Šedivcem se Jana vydá do Opusgumy. do lůna španosti...

Letní, pohádkovo-terapeutický(pro mne) text. Chci zahnat svého "Musíma"!

Možná se vrací mé staré já, možná docela nové.

Trošku o Markovi, trochu o Opusgumě, příšera z jiného světa...