Když tichá píseň moře zní, já u kormidla bývám, než zmizí hvězda poslední, zas o tobě si zpívám...

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!

Kdepak je to jaro?

Vzpomínka na budoucnost snad uspíší děj ten, kdy mého přání vroucnost probudí jara sen...

Mám zase muzikálové období...

Pro změnu trochu romantiky...

Už jste si všimli, jak to některým dámám v černém sluší? A vypadají tak něžně a zranitelně, že se v člověku probouzí (nejen) rytířské city...

Malý pokus napsat báseň z pohledu mladé, po lásce toužící dívky, která se nebojí jít do rizika. Vždyť žijeme jen jednou!

Báseň k obrazu Kamila Lhotáka „Hřbitov automobilů“ /1943/

Má první podzimní píseň vzniklá v půl třetí ráno po probuzení s nosem v Hodině mezi psem a vlkem během snah eliminovat nepříjemnou blokádu krku, anžto jsem ráno kamsi šel...

Jen tak pro zasmání...Inspirovala mne jedna zvířecí anekdota.

Další písňový text na moji oblíbenou melodii...

Písňový text na melodii jedné písně Jiřího Suchého, kterou jsem již použil vícekrát. Jistě poznáte, o kterou se jedná...

Trochu zasněný písňový text, který už má i svou melodii...

Abych nebyl stále jen v jednom šuplíčku...

Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

Jen takové drobné snění...

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

Inspirováno básní "A noc je nahá černoška" ze stejnojmenné sbírky textů Jiřího Suchého.