Intro do mé nové sbírky "Vzpomínky přítomnosti", kterou Vám hodlám postupně představit v celé své kráse.

Boj imaginace s krutou realitou...

Občas je potřeba tak trochu vymazat nebo odsunout z mysli a srdce bytost se kterou nás pojí něco pěkného, žel patřícího minulosti, abychom mohli přítomností tvořit další minulost a vytvářet nové vzpomínky přítomnosti.

Verše plynoucí krajinou často minou cíl a ztratí se kdesi v mlhavém oparu.

Záchranné polštáře tlumí kruté rány osudu, žel často pouze v realitě snové.

Je potřeba se naladit na stejnou notu, aby nám ta životní píseň nedrhla.

Lásky se mnohdy mění stejně rychle jako roční období... Jarní paprsky je zrodí, aby později v zimě uklouzly po ledu a spadly z hvězdných výšin na tvrdou zem...

Obal mnohdy prodává zboží a někdy nás ani nezajímá, co se skrývá uvnitř...

Mít svůj vlastní svět uprostřed okolního světa. Touha a zároveň obava spojit tyto dva světy dohromady v jeden celek.

Báseň s dvojsmyslným názvem o slastech a strastech lidského života, která ukončuje tuto sbírku. Děkuji všem, kteří přečetli nebo dokonce okomentovali některé dílo ze "Vzpomínek přítomnosti".