příjemné překvapení a vybočení z básní orionko, tahle povídka.. moc se mi líbí, vážně moc.. a myslím, že je krutě reálná.. v podobných vztazích to tak asi funguje.. jakmile jde jen o popovídání, případně sex.. lidé se sladí i když cítí, že v reálném životě, by to prostě nešlapalo.. citace z malého prince mě taky dostala.. je to má nejoblíbenější kapitola :-) sem tam jí připomínám dětem.. máš v ní hodně fajn myšlenek.. bez zástěrek.. to se mi líbí.. bolest i radost, sebezapření..

můj pocit z tvé povídky? no, že kdyby to byla celá knížka, asi bych si jí se zaujetím přečetla.. ;)

Orionka: Já to tam všechno cítila, bylo to tam. Ale prostě by si to dle mého názoru zasloužilo víc a tak nějak mi něco říká, že na to máš. A kdo se bojí nesmí do lesa, taky se spousty věcí bojim, děsí mě, ale prostě zatnu zuby a jdu do toho (po hlavě obvykle) a napíšu to i kdybych měla zdechnout :-D Prostě to zkus, klidně jen pro sebe, když to půjde, půjde to, když ne vždycky to jde smazat, o nic přece nejde. Za to nic nedáš a kdyby to nešlo teď, půjde to jindy nebo jinde. ;-)

Máta: Moc děkuji za dlouhý komentář i za pochvalu. Já si taky uvědomuji, že jsem to až moc očesala a hlavně konec asi zbytečně utla, není to pořádně vysvětleno, nechávám čtenáři na domyšlení až moc. To všechno, co vypisuješ, tam je, ale spíš jenom v náznacích. Možná jsem se popisu scén i trochu bála, protože nevím, jestli bych to uměla... ale příště asi zkusím, děkuji za povzbuzení!

Taaak, jsem tu. :-)
Téma je bolavé a citlivé a závěr byl... ze života. Je zpracované dobře, zahrálo to na citlivou strunku, je tam hodně řečeno mezi řádky, o tom žádná, text pěkně plyne, nedrhne. V podstatě bych mohla být spokojená. Ale přesto si troufám tvrdit, že by z toho i ve formátu povídky šlo vytěžit ještě víc. Nebála bych se více přímé řeči, dialogů, konfrontací. Hodně toho co ty tam máš popsané "z venku" by šlo napsat přímým náhledem do situací: tu osamocenost, dialogy na internetu, emoce, očekávání, první setkání, jiskření mezi nimi, náznak nebo i celá milostná scéna, věkový rozdíl, vědomí že to všechno je vlastně špatně, střet sám se sebou, kontrast chalupa x domov, milenec x manžel (i jemu dát více prostoru, jak vypadaly chvíle, kdy byl doma? Jak se choval?). Konfrontace reality x snu, která z toho čiší od začátku do konce. Vtáhnout diváka do hlav postav nebo spíš ve formátu povídky jedné hlavní postavy, do myšlenek pocitů. :-). Pro mě by to byl koncept na román (ale já se ve vývoji milostných vztahů vyžívám) :-) Cítím v tom potenciál, který zůstal nevyužit, a věřím, že bys ho dokázala zpracovat.
Přesto to ale považuji za velmi dobrý kousek, umíš zapůsobit na čtenáře i takto. Takže ju, i v této podobě dobrá práce :-)

Dozor: To jsem ráda, díky za komentář.

myšlenkově je to príma, ale to poslední dvouverší mi nejde do učí..kazí mi to celý ( jinak dokonalý) dojem. škoda...

Jé super Martinské oslavy,. dala bych si říct.....:-)

vanovaso: Kdo hledá, najde! Nepřestávej věřit...;-)
Hodně štěstí, van*! ;-*

tomu pocitu rozumím dobře-hezké

rozumím!

skvělá..

básně píšu pro sebe a když se náhodou líbí, což v mém případě opravdu záleží na rozpoložení čtenáře, mluvím o těch co mně neznají, tak tím lépe.
Tvá báseň mě velmi oslovila a tvůj styl, tvé popisy pocitů a situací se mi moc líbí! Dnes nejlepší, co jsem četl na různých serverech (asi 50věcí).

dobře popsaný pocit...

pěkná je

dobrý-líbí

je to opravdu mezihra-doufám...

Symboly moudrosti v odpuštění - to je nádhera. Až mi z toho vyhrkly slzy. Odpouštění je někdy tak těžké, ale tak úžasně osvobozující... Děkuji za potěšení dušičky :)

ta je, řekl bych - zásadní! a to i ta sudá dvojka...

takhle...báseň se mi líbí, ale...je to už má posedlost po dokonalém verši-rýmu. (tím neříkám, že píšu jen dokonalé)
Cítím, že ti neschází moc, ale přesto bych si dal víc práce, možná bych trochu přeházel-na mě to dělá dojem jako, že nejsi rozhodnuta jestli chceš psát volně či v rýmech.

Dokonalá...