Severak: No, dyť řikam, žes to zase opsal :-D

Ailin: Nedivím se

šuplíková smutnice, to je dobré, báseň taky

v tvých verších vnímám moudrost, takovou tu kterou získáme, prožitky, dobrými i špatnými a na podkladě nich si děláme názory na život

Lenča: správný postoj :-), dík

Orionka: Myslím, že celý život se na stáří připravujeme, také si myslím, že z života který žijeme se dá usoudit jaké naše stáří bude, bohužel někteří jedinci dopadají i tak jako v mé básničce, je to smutné ale je to tak, možná si za to trochu mohou sami, pravdou je že někdo je v padesáti starý, a jiný v sedmdesáti plný elánu, děkuji za reakci, možná se básnička může jmenovat Memento?

Severak:
Když lásky první okouzlení
rozplývá se zas v pouhé nic,
moudrý, kdo v přátelství je změní,
získá tím často mnohem víc!
*Takže to ber třeba jako ovace moudrosti v Tvém věku nevídané!#
:-)))

moc se mi líbí - skvělá ))

dotkla se mě - smutná...

parádní :-)

DDD: Děkuji noc:))

Strašně se mi to líbí, hlavně první verš. Jen tedy mi to ale přijde takové nedokončené ... :)

hezké obrazy s kouzlem zimy

:-D

Hezká báseň :)
Jako malá jsem se bála stáří. A dnes... s nadšením a očekáváním vyhlížím každý další rok. Možná to fyzicky nebude moc fajn, ale psychicky bych to mohla zvládnout :D

DDD: Taky děkuju... pro mě jsou zase krásná a očistná slova Tvých básní a písní.

Působivé memento, hezky napsané. Naštěstí mezi blízkými nikoho starého nemám, věkem tedy ano, ale jinak ne. Stáří je totiž stav mysli, nikoli těla.

Zamila: Kolikrát mu říkali, že je pro něj přece v domě místo, ale on vždycky, když se blížila noc, vzal tu teplou vlněnou deku a běžel a běžel, a zastavil se až u svého oblíbeného stromu, který měl nejraději ze všech členů své rodiny.

^ to vcelku sedí.

Výstižné, moc hezky vyjádřené, mně osobně důvěrně známé.

:)