Jelikož tě mám "šetřit" odpustím si jakýkoli delší komentář.

I technicky je docela dobra. Myslim, ze je to to kvalitnejsi zde.

Hezký surreálný název a pěkná metaforická básnička. Mrzí mě, že tam není více rozveden ten v názvu avizovaný brouk, mohlo by to znít zajímavě, ale i takhle to není špatné.

Orionka: Děkuju :) Baví mě hledat nové obraty a jsem ráda, že se tenhle dočkal pozitivního přijetí.

jayjay: smím použít pro nastudování a asi i vystupování???

Jiří Turner: No, obecně je to o tom, že mám problém s vymýšlením názvů pro básně a "Modré ruce" bylo příliš jednoduché. No a právě ty ruce mi evokovaly báseň Ruce Jeanny-Marie od Rimbauda, která je mnohem filozofičtější a útočnější, kdežto tahle je jen smutná. Je v ní taky více obrazů a ty ruce v názvu jsou jen výrazným detailem. Tedy beznadějný detail Rimbauda.
Teprve potom jsem si vzpomněla na Ódu na ruce, která je na konci Maraisovy autobiografie a asi je mé básni bližší, ale už jsem to neměnila.
Myslím, že chápu tvůj názor ohledně anotace, nicméně... co je to anotace? Do jaké míry je určena čtenáři a do jaké míry je to autorův monolog? Já nevím, poprvé jsem se s ní setkala tady na psancích a na googlení jsem příliš líná, takže nevím, jak má pořádná anotace vypadat.
Každopádně vřelé díky za dlouhý a konstruktivní komentář, zahřál u srdce. :)

taron: Tuhle báseň bych klidně mohla podepsat... :-D ...skoro.

Amelie M.: Tak o nevěře to není, to ne. Je to terapeutické bědování....a koukám, že vás docela zmátlo :-)

taron: tak to já tam nejdřív viděla nevěru.. a teď to tedy vidím zcela jinak! :D

Amelie M.: sakrýš, já tam nic nevidím...

promiňte, mám dnes nějakou moc dobrou náladu a sama nevím, jestli špičkuji, nebo se jen tak bavím, dlouho jsem tu nebyla a jak se bavím už jenom tím, že jsem s vámi. Je mi tu fajn.

musela jsem ji pročíst vícekrát.. a teprve teď mám pocit, že do ní začínám vidět.. a to, co vidím, se mi líbí.. :)

líbí se mi, jak neúprosně jsi zobrazila častou realitu.. ta přirovnání jsou úžasná.. jen je to na mě moc rychlý konec.. protože tělo se umyje snadno, ale co duše.. na kterou jsi tam taky narazila..? s tou bych to taky potřebovala nějak ukončit.. :) ale jo, každý, ať si v tom najde své..

hm, hezká poezie, líbí se mi ty kontrasty...

Jasně, dala by se pochopit tak jak jsem vydedukovala spíše z komentářů, ale prvně mě napadlo něco jiného, pro mě u básní nemusí být anotace, v knize básní také nevím občas o čem básník píše, já myslím že na poezii je právě tohle to kouzelné, ať si jí každý vyloží po svém, mě každopádně první část určitým způsobem dojímá, první tři dvojverší, pak se malinko zarazím na čtvrté sloce, ale o to víc se zamýšlím

Yana: Jsi už druhá, co se ji nezdálo moje : nepsát ... s dlouhým, tak opravuji na : nenapsat . Tak by to možná mohlo být ještě lepší.
Děkuji.

Už jsem si říkala že jsi dlouho nic nenapsala, jen myslím že tam má být nepsat, těmto veršům se u mě nedá vytknout naprosto nic, jsou psány lehkou rukou básnířky, celou její poetickou duší a s takovou rozervaností, že "snad" myslím nikdy nepřijde, úžasná začátek a celkově zajímavý styl

Silný kafe, kdyby si to ta Jana přečetla, snad by se alespoň zapotila, hm, ale myslím že by to smyla tak lehce jak tu nevěru, no nevěra není úplně jednoduchý problém, ale pravda, že často je to jen chtíč, touha poznat, něco nového, neznámého, bez myšlenek že ubližujeme, myslím ale, že ubližuje hlavně sama sobě, i když zatím o tom neví , báseň má téma které se mi líbí už tím, že o něm většinou píšeme jako básnický subjekt, často se někdo zpovídá z toho že je nevěrný, málokdy to někdo napíše pro někoho a pro všechny, k uvědomění si, u mě by jediná změna mohla být ve třetím verši, jen tak aby celá báseň byla psána všeobecně, jenže pravda že je pro Janu, vlastně ji tím veršem oslovuješ

ScarLiam: nevím, jestli už ti někdo sdělili jednu krutou pravdu... Internetoví čtenáři jsou unavení, nepozorní (v druhém okně jim bliká facebook) a moc nevydrží.

Báseň jsem teď četl podruhé, tentokrát s konci řádků. Vypadá to o dost víc jako báseň, jen tak dál.

PS: četla to?

vanovaso: Děkuji, ano, je hutná

ano, anotace...
jo, báseň nádherná, já roviny jako ostatní neumím cítit, já tam promítám jen a jen mé představy a vykonstruovala jsem si to podle tvé básně nádherně, s trochou víry, bolestných dějin i dnešních dnů...
báseň, kterou má smysl číst.