Ailin: Přesně tak. Literatura je pravdivá tím, jak ji vnímá čtenář. Jestli jí uvěří, je to pravda pravdivější než to, co se doopravdy stalo. Já myslím, že si neprotiřečíme, naopak. Pravda literatury prostě nespočívá v pravdivosti samotného příběhu, ten se takhle vůbec stát nemusel, autor si ho mohl přibarvit nebo úplně vybájit.

Singularis: Souhlasím, díky za komentář. Jsou to jen osobní přístupy, které by se neměly vydávat za nic jiného.
Poe se v této souvislosti samozřejmě nabízí, ale nechtěla jsem ho zase vytahovat. Už jsem s ním argumentovala v diskuzi k úvaze na podobné téma, kdyby ses chtěl kouknout: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27519-ma-se-basnit-hlavou-
nebo-srdcem

Orionka: S posledním odstavcem ale nesouhlasím... dobrá literatura pro mě nikdy není lež. Nemusí to být nutně osobní příběh autora - a přesto to může být velmi pravdivé.

Myslím, že to, co uvádíš jako příklady, se kterými nesouhlasíš, jsou jen osobní přístupy konkrétních autorů k literatuře (resp. poezii). Asi mají na svůj přístup právo, ale také s nimi nesouhlasím a neměli by svým přístupem omezovat další autory.

Doporučuji ti k přečtení Filosofii básnické skladby od E. A. Poea; tam se dozvíš, že i dokonale konstruovaná a neosobní poezie může být krásná.

Yuuki: když se podíváš dolů, nejsi sám :))) díky

Orionka: ale jo, já tě chápu.. ale ted mám pocit, který jsi psala minule ty, u mé úvahy.. - jako kdyby se to tu hemžilo těmito extrémními názory.. a to si zase nemyslím :-))

Amelie M.: Vybrala jsem si to, co mě zaráží, to je myslím logické :). A stálo, já píšu úvahy ráda. Dík za komentář :).

Ailin: No já musím říct, že si vymýšlím strašně... někdy až tak strašně, že si vymýšlím i to, že si vymýšlím :))

myslím, že jsi si vybrala jednu stranu extrému z komentářů.. takže tato úvaha mi přijde spíš úsměvná a rozpitvávající něco, co naštěstí není zase tak běžné.. divím se, že ti stálo za to, o tom psát.. :)

štiler: Díky... i za vzácnou návštěvu :).

vanovaso: Děkuji za "přecekomentář", jsem ráda, že se shodneme.

Orionka: To už je individuální... já bych to asi neuměla. Tím ale nechci říct, že to možné není. Jako se dobrý herec umí vžít i do postav, které mu nejsou blízké, tak to jistě umí i dobrý spisovatel.

Přesně tak.

Ailin: Souhlasím. I s tím, že je to zjevné, zejména když jde o sci-fi nebo historickou prózu. Ale u poezie jako by se předpokládalo, že každý píše za sebe, autenticky. Nechápu proč, osobně v tom nevidím rozdíl. I báseň se dá napsat o něčem, co se nás vůbec netýká, a nijak to nesnižuje její hodnotu. Důležité je, jak věrohodně působí na čtenáře. Jde o jeho pocity a emoce, autor a veškeré okolnosti, které ke vzniku básně vedly, jsou už nepodstatné.

libový... fakt :-) dost se v tom vidím

Líbí se mi to :-)

omlouvám se, napsala jsem komentář, ale nějak jsem si uvědomila, že už se těch nekonečných diskusí o ničem nechci zúčastnit... tak jsem ho smazala...v podstatě obsahoval to, cos naposled odpověděla Ailin, souhlasím...

Velmi příjemné čtení:)

Orionka: Tak každý to má jinak... a psát o něčem, co jsem neprožila, je podle mě těžší. V tomhle obdivuju ty, co to umějí - třeba Mátu... (U toho, o čem píše ona, je zjevné, že to - naštěstí - sama neprožila :-D )

Lenča: Těším se na něj... nějak ho v poslední době málo vídám.