Máta: co říct? sama píšeš velmi dobře a tak mě těší, že se ti má povídka líbí :) díky moc za komentář.. máš pravdu..

Singularis: ano, víceméně máš pravdu, ale, lze se na to dívat i jinak.. například já bydlím na vysoce nehodovém úseku.. viděla jsem tu lidi trpět, dokonce umírat, dávala jsem tu několikrát první pomoc a my sami jsme měli dvě auta na odpis, když jsme se pokusili zajet domů a napral to do nás kamión a pak osobák.. štěstí v neštěstí.. a tak mě štve, jak lidi v obcích nedodržují padesátku.. jak to berou na lehkou váhu a pak nestačí reagovat..

pravdou je, že policisté kolikrát měří na úsecích, kde jde vysloveně o buzeraci.. na druhou stranu, když jsem slyšela "práskače", jak hlásil radar, který stál před mým domem, měla jsem sto chutí mu jít rozbít úsměv.. přála bych mu jeden den tady.. vidět jednu jedinou nehodu, kterých tu před barákem máme dost a dost.. jediného mrtvého.. nechala bych tu přecházet jeho vlastní děti..

díky za komentář :)

děkuji ti ailin za milý komentář.. já moc povídky psát neumím a tak jsem se snažila to moc nerozvíjet.. nicméně jsem tam chtěla napasovat co nejvíc pocitů, myšlenek, úvah.. těší mě, že tě to oslovilo..

Lenča: Byl :-) ... více takových!

Ach.... to bylo krásné! Něžné, jemné a trochu smutné. Nostalgické a zároveň s tou dětskou radostí.
Líbilo, zamáčkla jsem slzu (jsem poslední dny nějak na hadry...)
I po formální stránce nemám co bych vytkla.
Zavedeme nový zvyk? :-D

Ta je nádherná :)
Musel to být kouzelný víkend .)
Úplně závidím... ale moc Ti to přeji :)

Je krásně upřímná a v tom je její síla. A nejspíš dětství jako takového. Není dokonalá, jako spousta básní tady, ty mé nevyjímaje .)
Ale je milá svou upřímností a bezprostředností a to na básničkách moc oceňuji. Takže - líbí :)

Pohladila, nádherná :)

Úžasné, jak rychle vtáhne do života tolika lidí. Moc se Ti povedla. Je v ní něco hlubokého, osudového k zamyšlení a to je prostě můj šálek kávy .)

Au...! Bestie je nějak na hadry a ty na ní ještě s tímhle... fuf...
Po formální ani obsahové stránce nemám co bych vytkla. Výborná črta, úsporná přesto výmluvná, smyčka osudu. Líbí se mi to :-)
Jop, taky se mi nelíbí upozorňování na radary, jak značkou, tak jakkoliv jinak. Protože za daným úsekem se prostě zase velmi snadno šlápne na plyn, v obci, ve městě, kdekoliv. Ohrožení neohrožení. Proč chránit takové řidiče?

Skvěle vyjádřené závisláctví na pocitech. Souzním :)

Myslím, že tito "práskači" jsou nesmyslnou obranou proti nesmyslnému systému. Měřit rychlost totiž nemá logiku, na mnoha místech je rychlost omezená bezdůvodně a už při jejím omezování se nějak počítá s tím, že řidiči to omezení nebudou dodržovat. A skutečný problém - nebezpečné chování vystresovaných řidičů - zůstává zcela mimo pozornost i postih.

Mimochodem, kdyby Emil o té kontrole nevěděl a tu pokutu dostal, co myslíš, že by pak udělal? Podle mě by zrychlil ještě víc, aby to zpoždění dohnal...

loner: Díky :)

Amelie M.: Teda... moc hezká. Nejvíc se mi líbí, že jak je krátká, tak je obdivuhodně "mnohoúrovňová". Já si z toho třeba vzala hlavně to, jak podivuhodné jsou někdy cesty osudu, jak každé mávnutí motýlích křídel změní celý svět, a jak je vše relativní. Jen více takových prozaických klenotů, Amelie! :-)

Prijemnej pocin ... Libi

děkuji

Mooooooooooc hezká... Ono ale i "oddávám se černým uměním" by přece šlo... pak by to bylo takové strašidelnější, černomagické... jak z Čarodějova učně :-D . Když jsi to ale na radu Zamily změnil, tak by tam teď asi mělo být "oddávám se MU sám a sám", ne?

Vidíš... jak hluboký žal, tak vysoká je láska. Tvoje básně jsou teď balzám na duši :-)

Tak tahle se mi moc líbí... ještě by to chtělo obrázek :-) . Fakt bys měla psát knížky pro děti...

vanovaso: To se to teď píše, co? Moc Ti to přeju... :-) ... Krásná.