je krásná koiško, podzimní, barevná, melancholická...

Nesmutni, skoro mě ta básnička dojala a vím, že nejvíc ze všeho by bylo příjemné pevné obětí a slůvka mám tě rád, opakovaná pořád dokola, aby ta dušička, ta bolavá duše byla zklidněná a hýčkaná jako v bavlnce, někdy asi očekáváme od okolí více než je nám schopno dát, tohle je přesně ta báseň psaná srdcem, bolavým rozervaným srdcem básníka nepochopeného, básníka který je tak chorobně citlivý

líbí ,nechám si jí na později

jednoznačně líbí,nechám si jí na později.

mannaz: Moc děkuji za přečtení i za pochvalu, potěšila jsi mě :).

Mayfair: Ty zřejmě taky ne! Ale co se divím! Žena sama je přece nástroj ďáblův, jakkoli andělsky se tváří! :-)
Jo, kdyby mne to nebavilo, nečetl bych to!

Mayfair: Rozvrkočila? To je fakt kouzelná výmluva...:-)
Dej sem ještě nějakou báseň, třeba i trochu rozvrkočenou...:-)

Timothy A. Postovit: Moc děkuji za nakouknutí a milá slova :-)

shane: On ten verš zase tak moc volný není, jen jsem to trochu "rozvrkočila", aby to nebylo tak fádní :-) Díky za pochvalu. S dalšími příběhy ze starého Hradiště možná chvíli vyčkám, aby toho nebylo moc najednou. Všeho moc škodí :-)

vanovaso: Díky moc... mám ráda kouzla a příroda je jich plná :-)

Lenča: Moc děkuji, jsem ráda, že potěšila :-)

shane: Děkuji za přečtení v tak rekordním tempu. Pokud pobavilo, jsem tomu velmi ráda. A ďábel skutečně nikdy nespí. Obzvlášť ve Starém Hradišti :-)

Sorry Houmíku ale tohle ani radeji komentovat nebudu. A uz vubec ne jako basen. K basni to ma tak daleko jako ledni medved k pousti...

Presne zaveru chybi pointa - dituknuti i melodicky - dodsl bych trdba : jsem sám - vis jak to myslim

rozum se stále ptá
ale srdce ví
ví srdce víc
než rozum napoví?

rozum v srdci táp

Jinak se mi to libi a moc - jsem asi divnej ale ma to jiskru jen ten posledni radek bych pretuk viz vyse. Jinak podle me tva prozatim nej.

Je moc zajímavá, taková hutná, ale ne těžkopádná. Líbí se mi.)

Nádherně plyne, krásně se čte.)

Omlouvám se, ale toto mi nepříjde jako báseň. Chápu něhu k adresátovi, ale chudáci andělé - teď je nějaká móda u básníků a básnířek zaměstnávat je každou druhou chvilku.

Mayfair: Pohádkově něžná! U Tebe mi volný verš nevadí, protože Tvá dílka vždy něco kouzelného sdělují milým a srozumitelným způsobem. A po tom Tvém románu se zařazení téhle básně jeví jako skvělý taktický tah. Ať se čtenáři uvolní před dalšími napínavými kapitolami...
:-)

Věčná, poetická otázka s potenciálem - podle mě však levně prodaný závěr.(