oslov radek: Hezký proud.

Moc hezká s jarním nádechem. A věřím, že se zahřejeme , jen ještě počkáme si chvíli, než vylezeme zpod peřiny.

Je to takové... rozptýlené, ale působí to na mě tak nějak zvláštně poutavě, není to špatné

Myslím, že je to povedená reportáž s řadou důležitých myšlenek. Prostředí věznice pro mě bylo obtížně představitelné, než mi ho zprostředkoval seriál Orange Is the New Black. (A celkem to tomu popisu odpovídá, takže americké věznice se od těch našich asi moc neliší.)

Pochybuji, že existuje přiměřený trest. Každý člověk je jiný, jednomu vězení ani moc neublíží (např. nemá přátele, po ničem netouží a je trvale uzavřený do sebe; nebo třeba někteří bezdomovci mohou být za pobyt ve vězení i vděční) a druhého poznamená na celý život. Je to spravedlivé? Snad by se dalo vymyslet něco lepšího, třeba různé alternativní tresty, ale jak přesvědčit lidi, kteří vězení nikdy ani neviděli, aby volili politickou stranu, která by alternativní tresty prosadila?

Krásná, tleskám.

Orionka: Pravdivé a hezky napsané.

vanovaso: Chjo, už aby přišlo. Dnes bylo tak krásně. Sluníčkově. :)

Je slepá. To je rozdíl.

ty už se toho jara nemůžeš dočkat,... dobrý,hm...

A ze samoty lidí, měl každej barman zlatej důl -- Ivan Hlas

Singularis: ono je stejně nejlepší, některý věci prostě zažít, než je jen číst :) díky za komentář..

Pobavilo mě to. Ten jazyk, kterým je to psané, mě hodně ruší při čtení, ale stejně to stálo za přečtení. Nejvíc mě pobavily ty dvojkalhotky. (Pravděpodobně proto, že je to paradoxně docela inteligentní nápad.) Naopak nejméně mě zaujala "Naděnka telefonistka".

Připadá mi, že v té první části se Ti podařilo zachytit určitý druh nedorozumění, s jakým mám také zkušenost. Snad tedy nejsem jediná osoba, které její okolí nerozumí. Druhá část (pod hvězdičkami) mě nezaujala.

taron: i mě těší, díky...

jsem ráda...

taron: děkuji, děkuji...

fíha... paráda.

taron: děkuji...

hm... pozitivně děkovná.
:-)

nadějná, jarní...
a ano, naléhavá, jaro také naléhá na zimu a zima nakonec podlehne jaru :-))