ale, že ti to muselo slušet! :))

parfém na vlasy, to je normál... jsi v pořádku ;-))

Ailin: Znám to moc dobře! Jak jsem Ti psal ve vzkazu, čtu zrovna Minulé životy od dávné kamarádky, Zdeňky Blechové. Vlastně se mi s ní stalo něco podobného, i když jsem to svedl na lákavou vůni jahod, co jsem měl v ešusu. Byly z mého záhonku u ústředny, kde jsem pracoval. No, ona se změnila, je z ní taková duchovní bytost, objevila u sebe vlohy k automatické kresbě a dalším věcem, úspěšně podniká...:-)
Občas se mi stane, že se na mne někdo zadívá a usměje se a já netuším proč, zvlášť je-li to hezká žena či dívka. Je to milé, beru to jako nový impulz do života, ale nesnažím se z toho nic vyvozovat. Možná to lze vysvětlit právě minulými životy, ale ty současné už mají každý jiný směr...Ale je to milá energetická vzpruha a námět k zamyšlení. Stejně jako když mi někdo zcela neznámý v písmenkách dává najevo přízeň a já vlastně netuším proč...Mohu jen oplatit stejným, ale nic násilím neměním...:-)

Díky

Pajalord: Gratuluji! Tak to vám oběma přeji hodně štěstí a ať vám to vydrží...:-)

Marnerin: díky ...

Líbí se mi.

Je překrásná.

Ailin: děkuji za přečtení a pozitivní komentář :-))

Je úžasná, povedená.

Ano, tuhle bolest dobře znám. Krásná báseň...

shane: Stalo se Ti to někdy? Potkáš člověka, vidíš ho poprvé v životě. Víš bezpečně, že se neznáte, a přesto... je Ti TAK blízký... Přemýšlíš, odkud ho znáš. Podíváš se mu do očí. Očima se propojí vaše duše - a Ty najednou víš, že ho znáš - ale ne z tohoto života. Neznáš jeho (současnou) podobu, ale znáš jeho oči. Neznáš jeho (momentální) osobnost, ale znáš jeho duši. Vaše podstaty se tak důvěrně znají - ale vaše "povrchy" ne. A o tomhle je tahle báseň... ale klidně v ní můžeš vidět i cokoliv jiného, s čím máš zkušenosti Ty :) .

shane: ano prožívá to stejně jako já :))) sme spolu nejštastnější :))

to je problém dnešního světa.. většinou to schytá ten, co za to nemůže..

Pajalord: Láska jako z románu se spoustou krásných metafor!:-)
Prožívá to i ona stejně? Taky Ti píše vyznání?

Lenča: je děkuji moc si toho važím :) ano přítelkyni se také moc líbí :))

Jj, krásná úvaha. Taky jsem za pultem, častokrát i jako vrba. Ale člověk se díky tomu zase hodně naučí :) A ta různorodost lidí mě stále okouzluje.

Zní mi to úplně jako písnička. Krásné vyznání :)

děkujii moc :)) ano je to krasné momentálně sme spolu přes 7 měsíců a je to čím dál krasnější:))

Ailin: No, z té první sloky bych usuzoval na tu fotografii, sama píšeš: Neznám Tvou podobu.:-)
Jinak bych asi souhlasil s Amelií, že Tvé básně v kombinaci s obrázky připadají člověku takové známé a blízké, na nic si nehrají a vzbuzují sympatie...
A obrázek mi připomněl báseň Na břehu řeky Svratky, konkrétně: I za slunného léta je zde zvláštní stín...:-)