velmi pěkný text.. jak já říkám "chytrý".. je v něm taková životní pravda, ten věčný koloběh života a smrti.. musím říct, že mě u ní mrazí a to je známka toho, že výjimečně působí, jen tak dál, jsem ráda za další "zpívanou"..

trošku jsem ji studovala i po formální stránce a střídáš slovní druhy v rýmech a celkově to hezky plyne.. umíš, opravdu umíš..

Proto stojí za to občas prohrabat komentáře.

Ten konec jsem nepochytil ale jinak se mi cetla prijeme

Někdy se ten rozum topí vlastně docela rád .)
Krásná, stručná, všeříkající :)

Krásné. V knize od Lorny Byrne jsem četla, že andělů je spousta a tolik je jich bez práce... Protože dokud v ně neuvěříme a nepožádáme je o pomoc, jsou bezmocní... Tak pojďme je nahnat do práce! :D

Citlivost je zpočátku prokletí, které můžeme proměnit v dar :) Řídím se slovy: "Zraní mě pouze to, co sama dovolím..."
Krásná, silná báseň .)

Yana: Skvělé... :)

Víš, jak si tak plynula podbarvená tóny klavíru tak mě v závěru ukápla slzička, jen tak...to ta poslední sloka a před ní ta předposlední, běží nám ten čas, utíká a je jen na nás jak ty svoje životy prožijeme, jak s ním naložíme, zda ho promrháme, nebo si užijeme každou chvilku, jsem pro denně s duší dítěte se probouzet, obdivovat, prožívat, tak jakoby to bylo naposledy a jakoby jaro dýchlo z každého rána, díky, jdu si ji pustit znova a jdu žít

Hezká a téměř naléhavá :) báseň. Takové "předjarní" prolínání smutku s "přetrvávající zimy" a víry v "oteplení".

Ano já to vnímám, možná proto že to mám podobně

Yana: To jsem ráda, děkuji :)
Je to docela odvážné, říct to o sobě, ale mám ráda tu bytost, která se ze mě stává...

Ne, ne vůbec není arogantní, naopak svým způsobem vyjadřuje že máš mnohé za sebou, že máš jasný pohled, objektivní na podkladě prožitého, nikomi nic nevnucuješ a stojíš si za svým, mám ráda takové lidi

já vím a v žádném případě ti ty tvé neberu a řekla bych že haiku to je

Navíc ta básnička plyne opravdu příjemně, možná bych ji jen rozdělila do trojverší, prostě jsem si ji tak četla, a pro mě je to jen příslib že v každém věku žijeme svůj život(jen na nás záleží) a právě ten zralý mi teď připadá ten nej...

Devils_PIMP: ovšem napsat do komentáře respektuji věk, to mě opravdu rozesmálo, promiň

je krásná koiško, podzimní, barevná, melancholická...

Nesmutni, skoro mě ta básnička dojala a vím, že nejvíc ze všeho by bylo příjemné pevné obětí a slůvka mám tě rád, opakovaná pořád dokola, aby ta dušička, ta bolavá duše byla zklidněná a hýčkaná jako v bavlnce, někdy asi očekáváme od okolí více než je nám schopno dát, tohle je přesně ta báseň psaná srdcem, bolavým rozervaným srdcem básníka nepochopeného, básníka který je tak chorobně citlivý

líbí ,nechám si jí na později

jednoznačně líbí,nechám si jí na později.

mannaz: Moc děkuji za přečtení i za pochvalu, potěšila jsi mě :).