Amelie M.: Děkuji, ona to zas taková práce nebyla a sám jsem si při psaní uvědomil své vlastní prohřešky.

Orionka: Děkuji, nemyslím si, že bys byla právě ty zástupkyní " těch nevybavených", ale jak už to tak bývá, článek zatím četli a komentovali ti, kteří ho moc nepotřebují

Lenča:
***Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má!***
Člověk si má na druhých vážit toho dobrého a nad tím druhým sem tam přimhouřit oko...:-)

Nádherně a s citem vyjádřeno!:-)
Pokud jde o formu, chtělo by to někde srovnat slabiky. To nás je ovšem v první sloce dobře, to se zas "Z"lobryně překoukla. :-)
2. sloka: před ""neuvadnou bych přidal "nám."
3. sloka: "slzy" bych změnil na slzičky, aby bylo 5 slabik.
5.sloka: chybí jedna slabika v posledním verši, buď bych zařadil "zas" na první místo či "Zimní" změnil na "Ledová".
No a ještě mi trochu nezní studená-ujala.
Možná by šlo:
Zas žezlo v ruce má
Ledová královna.
*Well, to je ale jen můj názor, autorkou jsi Ty!:-)))

Lenča: Nj, o čertu hned každý ví, že nikdy nespí! Ale jak pernou službu má takový anděl strážný a že zastupuje i músáka, to se dovídáme teprve teď.:-)

Yana: díky, je to to pro mě hra a začíná mě docela bavit i ten bič, co nad sebou cítím :-)

tak ty sis to ještě ztížila, to zadání, tak to smekám

Lenča: Kolik jen z toho vyzařuje té láskyplné pohody!:-)
A ten konec, ten mne dostal...
A ty slabiky navíc? Taky jsem kdysi chtěl do jednoho verše dostat všechna krásná slova, co mne napadla...

jo, vtip v tom je :-)

Lenča:
Naslouchám rukám Tvým
a mám zas pocit štěstí,
klid, víru pocítím
i sílu osud nésti...
:-)
Jo, s takovou něžnou podporou se to jinak žije...

vracím se k próze a k textů písniček, kde mi kytara skryje ledasjakou prasárnu :-D

Lenča: Je kouzelné, jak si na věcech kolem sebe umíš všímat právě toho krásného! To se mi na Tobě moc líbí...:-)

Lenča: Do svého srdce vcházej bez klepání!:-)

Lenča: Krása!
Věřím, že duše Tvá slib svůj dodržela...:-)))

Lenča: Koukám, že jsi sečtělá, když do své básně zakomponuješ i hermetismus...:-)
Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci.

rozproudil jsi moje myšlenky možná více směry než byl úmysl, takže k zamyšlení nad člověkem je to pro mě dobrá báseň, popravdě ji čtu stále dokola a pokaždé mě napadají další a další možnosti

Jenom mně už ani lišky nechodí dobrou noc přát...

A já bych i znala takovou o které je, jo mně se to líbí a myslím že to zase nevybočuje z tvého stylu, tedy obsahem určitě ne

Líbí se mi, je to hezké přání pro sladké spaní.

Lenča: Nu, asi nejsem právě "opravdová žena", ale přesto si to našlo cestu k mému srdci...:-)
Sám tu taky opěvuji nejedenkrát právě vás, milé, něžné, nevyzpytatelné ženy s krásnou duší i s mnoha dalšími přednostmi. Např. Fenomén jménem žena či třeba tohle, to nevím, zda tu mám:

Ruka má štětce zas chápe se čile,
a v rytmu kvapíku dává se v let,
vykrouží křivky Tvé, srdci tak milé
na plátně zkouším si zvěčnit Tě hned.

Každičký kousíček, co je mi drahý,
zachytit na věky v mladosti chci,
nádherné řasy Tvé i pohled vlahý,
rozkošná ústa Tvá, smyslné rty!

Plamínky lásky, jež v očích Tvých hoří,
dolíčky v tvářích, co tak něžné jsou,
štětec můj nádherný obraz Tvůj tvoří,
snad Láska sama vede ruku mou!

Tvých něžných pohoří pahorky vnadné
vykouzlím na věky v té kresbě své,
zachytit krásu Tvou není tak snadné,
ještě, že pomáhá mi srdce mé!

Ty jsi má Madona, mé duše touha,
je těžké vyjádřit, jak rád Tě mám,
postačí mi jen Tvá přítomnost pouhá,
a já flek všem mistrům malířským dám!
***Jo, to jsem byl ještě rozpustile mlád...:-)