shane: ale kuš! :))

Legrácka pěkná, poslušně hlásím, že jsem pobaven a tudíž spokojen :)

Amelie M.:
Mám okno ve své hlavě
a windows v noťasu,
své verše psát chci hravě,
se smyslem pro krásu.

Jsem muž, má noha kráčí
po mechu, po bodláčí

jak duch, jsem přítel Múz,
a nemám žádný vůz...

bych si tipnul, ze to musela byt celkem legrace :)

báseň mě oslovila, občas mám podobný pocit

shane: na slabiky já nehraju, tím by u mě psaní ztratilo naprosté kouzlo, mám ráda volnost a ne striktnost za každou cenu.. ;)

někdy budu muset zjistit, proč jsou zrovna motýli tak často v básních o lásce. Proč ne třeba housenky? :-D

Amelie M.: Představa, jak Velký vůz v nadoblačných výšinách zpívá Malému vozu, je pro mne kouzelná, ovšem to ostatní by chtělo trochu vymazlit, doladit na slabiky ataque...
Ale chápu, je to první pokus a rychlovka. Já v tom druhém kole taky vlastně nevěděl, jaké jsou přesné podmínky, předtím jsem vlastně jen očkem přelétl tohle. No, uvidíme, co si na nás vymyslí v třetím kole...:-)

Kaleidoskop: to mě jen těší, díky za opětovné zastavení :-)

Dostal jsem se k ní podruhé a ani nevím proč jsem poprvé nekomentoval. Tenhle styl mi vážně sedí, hezká.

díky taron :) a ty nezapomeň taky psát, ráda tě čtu.. ;)

ano, je vidět, že máš málo práce a ráda si hraješ!!!
Tak jen tak dáááál. Kdo si hraje nezlobí... a kromě toho, takovéto hraní je plodné. Chválím.

Amelie M.: Já nevím, mám pocit, že život mě klame, život je má láska a jsem z něho občas zklamaná, ale pak naberu dech ...a zase chvíli táhnu tíhu ... :-)))))) no tíhu zajímavého života.

A tak to bude, dokud naposledy nevydechnu.

taron: :)

ta mi úplně unikla taron.. jak to?!

líbí se mi ty pocity, co z ní tryskají.. akorát si tak říkám, jestli je to opravdu v té pravé kategorii, je to vlastně o životě tak obecně.. hezké..

ta poslední sloka, to je prostě ono! To je paráda...
fíha, líbí.

a na mě působí smutně, hodně smutně, možná že taky přemýšlím nejen, co bude dál, ale co vůbec dál...,
asi je důležité nenechat se vtáhnout do stereotypu a stále něco nového objevovat... jít stále za nosem - a nebát se!

takové básně mám ráda.

umíš...

jo...