Jiří Turner: máš pravdu Jiří.. původně to opravdu byl delší obraz.. jen mi přišel hrozně křečovitý a tak jsem ponechala jen stěžejní myšlenku.. třeba se někdy povede lépe poskládat ty ostatní střípky a bude z toho ještě něco pěkného.. děkuji za zastavení :)

Yana: děkuju ti :)

Lenča: děkuji moc...

To je tak nádherné... Skvělá, něžná, vášnivá... :)

korálek: Těší mne, že se ti líbí

oslov radek: Děkuji

volání o pomoc krátké a silné - silnější druhá sloka - hezké )

krásná , znělá , něžná ...

hezká ))

líbí,je srozumitelné......

Amelie,lenča,Vanassso.opravdu nevím co v ní může chybět,čtu jí několikrát dokola,a rozumím tomu,a jestli to není tím že jsem jí napsal.Každopádně za postřehy děkuji.

Děkuji, takový jeden z mnoha hříchů mládí...

hezký sonet... slyším ty tóny až sem...

Jiří Turner: Mám ráda chuť sladké Pálavy, ale každému dle jeho chuti, děkuji za zastavení... není tak sladká, jak vypadá...

korálek: děkuji... jj, jsou to takové pocity...

koiška: děkuji, jsem ráda, že se líbí...

Trochu mne mate formální uspořádání obratů a metafor.
Například to poslední slovo básně: "nemohouce" - nemohouce co? Nedává mi to jiný smysl, než rým.

Připadá mi to, jako vytržené z nějaké delší básně( balady nebo poémy). Jo, jako by hrdina odněkud přišel a zvolal:
"Zoufale....

... je to jako s tou Pálavou, je na mě moc sladká...:)

A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek,
já jednou vypovím váš různý vznik a druh.
A, černý korzet, plný rudých much,
jež bzučí kolem páchnoucích a krutých pasek...

napsal JEAN ARTHUR RIMBAUD

Nevím, jestli tuto báseň ("Samohlásky") znáš, já ji uvádím jen jako příklad básnické imaginace.

Tento tvůj pokus, myslím, vůbec není špatný, jen by to chtělo asi více do hloubky. Nechat se těmi, v tomto případě barvami, více strhnout.