ten popis jara mě fakt rozesmál :D

tak konečně jsi se odhodlala :)) začátek je docela bezva, na šestnáct nebo sedmnáct, jak píšeš, to je velmi slušný výkon.. máš tam dobré myšlenky..

no, také mě napadá, že je mezi nimi dost slušný věkový odstup.. tedy, pokud by to bylo posunuto ještě o deset let dál, tak by se ten rozdíl asi pomalu stíral, ale takhle to na mě působí lehce divoce.. nicméně, i výjimky se najdou a mohou si rozumět.. někdo je v šestnácti hodně duševně vyzrálý, tak uvidíme, kam to nasměruješ dál, těším se :))

Lenča: Tolik lásky v jednom ženském srdci! Šťastný to muž! *Je to působivé, jen opět trochu ulétáváš ke konci. Místo bezradně bych dal snad a hned by to působilo méně rušivě i když já vím, jak je těžké nevyslovit to, co uvnitř tak hluboce prožíváš...:-)

Lenča: Tvá duchovně pojatá dílka vždy mají co říci, ovšem neuškodilo by do nich vnést trochu řádu, rozdělit je na kratší úseky podobné slokám, aby člověk mohl spočinout okem jen na nich a na chvilku nechal na svoji mysl působit jen část z těch mnoha myšlenek a pocitů, které jsi vtělila do své básně, probrat je ze všech stran, než zase půjde o kousek dál...:-)

Lenča: Je to moc hezký, jen ten závěr naznačuje, že jsi na chvíli odlétla myslí do nezměrných výšek a přestala vnímat něco tak nudně materialistického jako je počet slabik. Člověk v takovém stavu je plný pocitů a chtěl by je všechny vtěsnat do jednoho jediného verše...:-)))
Jo, taky to znám, jen jsem se časem stal více nudným sucharem, duše okorala a skřivánek cit ve mně snad zmrz...:-(

Lenča:
Je to něžňounký a Tvé duši by i duha záviděla krásné barvy!
Jen máš drobný problém s tím, že chceš říci všechno najednou a pak jsou některé verše trochu víc natažené do délky. Asi by stálo za to to rozdělit třeba i do více slok, nebo jen naznačit, vnímavý čtenář by už pochopil! Jinak Tě, kněžko bílé magie, vidím v živých barvách s vykládacími kartami a astrologickými tabulkami, kočkou na klíně a sovou na rameni...:-)))

*Blázen by o sobě nikdy neřekl, že je blázen!*
Vnímám to spíše jako takový Tvůj přechod od materialismu k více duchovní bytosti!:-)

Jj, láska časem mění svoji podobu, upouští od vnější podoby zdobené prvky zamilovanosti a stává se něčím hlouběji ukotveným tam uvnitř. Jenže ten, kdo si příliš zvykl na její vnější, mnohem něžnější podobu, má někdy problém s tím, že z křehké princezny je náhle samostatná královna a jeho oči nevidí tu skutečnou pravou krásu! Ostatně té je třeba se spíše jen dotýkat srdcem a vnímat ji svým vnitřním zrakem. Náhle jakoby každý z těch dvou mluvil jiným jazykem lásky, ač tam uvnitř ten oheň stále plápolá! :-)))

Něžně mazlivá! Jo, mně tam žádná slabika nechybí, tedy na konci poslední sloky, Ve 2. a 4. bych tu připomínku bral. Taky se zamýšlím nad mě, já bych asi dával spíše mne, na druhou stranu - když vzpomenu na školní pomůcku: Dosadit si tvar slova Ty, tak to vypadá správně.:-)))

.. najděme se v příštích sklizních.. tak někdy od této pasáže mě začalo mrazit.. pro mě osobně velmi pěkné dílko, je tam všechno van.. oslovuje.. a ostatní je mi proto fuk.. ;)

Lenča: Někdy se sám sebe tážu, zda-li jsem to já, kdo k stáru nějak špatně slyší či to jen intuice má (snad jen dočasné!) problémy s hlasivkami...:-(

je tu nádherně cítit ta melodičnost.. pro mě osobně je to ukázka toho, jak nenásilně a přitom hezky lze psát.. obsah také krásně uchopený.. díky za příklad :-)

Homér: tak to třikrát díky

Orionka: Hezké, jen mi jako rýmy nezní souhvězdí-pojezdím.
To "m" navíc mi tam drhne. Ale není to první báseň, kde jsem na tohle narazil. Jsem asi punťa!:-P
To první kolo jsem nestihl, dozvěděl jsem se o tom moc pozdě. Ale je to hezké veršohraní...:-D

Přečetl jsem to třikrát, což je mega pochvala.

A občas i mlčky zemřou hlady... Pěkný :-)

Hezký začátek :-) Přišlo mi sice od té dívčiny trošku lehkomyslné, nasednout k tomu neznámému do auta, ale naštěstí se z něj žádný úchyl nevyklubal :-) Asi osudové setkání... Těším se na pokračování!

Lenča: Co záleží na formě, když oslovuje obsah? Nejsem literární kritik, tak jen asi se zarazím u konce prvního verše: Potisícé? Já bych to viděl na: Potisící...
Ale jinak je fajn, že se máš ráda. To já už někdy taky...A snad i pár lidiček okolo! Mám dojem, že k nim už řadím i Tebe...
Jo, před touhle básní jsem už koukal i na první kapitolu Tvého nového románu a naladilo mne to na trochu romantickou vlnu a probudilo něžné a dávno zapomenuté vzpomínky. :-)
A aktuální počet Tvých dílek mi připomněl jeden moc krásný rok: To jsem se stal prvně otcem...:-D

Hezké, ale když se na to podívám realistickým okem, myslím si, že by si pětadvacetiletý muž neměl co říci s šestnáctiletou dívčinou. Ale jinak je to takové hezky letně svěží :)

Tak to je ono, ten slíbený románek? Je to hezký! A fakt máš ráda oříškovou zmrzlinu? Já si ji taky často dával...:§)