Je mi smutno , strach , útěky a pak jen ticho...

Dej si kremroli a už tě nic neskolí

Krásně napsaná báseň na nové začátky. Jen prosím to své srdce nech otevřené , ale vpusť jen to důležité , to opravdové.

Zůstaň jaká jsi, taková jsi určitě dokonalá a takovou tě budou mít rádi.

Hanulka: Děkuji moc za krásný komentář, už nevím, kdy jsem báseň psala, ale určitě přicházelo jaro.

Je krásné mít spřízněnou duši , být dobrým přítelem sobě i druhému a nedělat si nic z řečí jedovatých jazyků..

Pěkná vzpomínka.
Děda byl fajn a také toho mnoho věděl.

koiška : poetická óda na jarní probouzení přírody! Cítím v tom něhu, radost z každého nového lístku, vůni probouzejících se květin i ten zvláštní klid, který přináší první blankytné květy ladoňky. Je to okamžik, kdy člověk může jen stát v tichém úžasu a nechat se pohltit krásou přírody. Tohle si psala asi za covidu ? Je to krása a děkuji.

koiška: mám velkou radost z tvého čtení a komentářů:-)

hototo: a já ti děkuji

Moc hezká vzpomínka na dědu.

Dandy: Děkuji.

To je hezké.

Někdy má člověk štěstí a když o dědu přijde, ožení se nebo provdá a dostane zase na nějaký čas nového (můj případ).

Jaro se probouzi tak tiše,snim celá hmyzí říše.
Užasle jen oči hledí,seinkou na pařezu sedí.
Drbné kvýtky uchvacují zrak,nevadí ani že v povětří dešťový mrak.

koiška: Děkuji moc.

hototo: koiška: Moc děkuji že se líbí a přeji hezký den. Miras.
Zkusili jste? Nad textem je odkaz na SUNO. Snad se vám bude líbit.

Poslední se mi moc líbí.

Všechny jsou povedené.

Jak úchvatná poezie.

Báseň se nemusí rýmovat a ta tvoje je sice zvláštní, ale v lásce se všechno smí..je krásná