Am. to myslím stojí za zvážení, myslím ty tři dny v anonymitě, dala bych to jako návrh k diskuzi :-) myslím že by to zčeřilo hladinu psaneckých vod, myslím to vážně

na konci duhy si seděla ;)

Leslie: Mě už tam ta škola jde taky na nervy, já ji prostě zruším. Na Veršotepárně ať si to čtou "se školou" já si to budu čísst v nějaké verzi "bez školy" :)
Děkuji moc za komentář.

já jsem se přenesla do nějakého chrámu, ale není postavený, je pod širým nebem, všechno se vším souzní, souvisí, medituji a dotýkám se něčeho co nelze uchopit, božstva, které neznám ani nevyznávám, ale něco tu je...tvá báseň je neskutečná, děkuji za zážitek

vanovaso: možná by neškodila, kdyby aspoň nově vložená díla, zůstala třeba tři dny v anonymitě.. :-) ty nicky autorů, chtě nechtě prostě ovlivňují..

Ignácius J. Reilly: diky ...

Severak: naprostej souhlas..

Yana: myslím, že právě ten úbytek komentářů způsobila ona anonymita :))

Olivka: Diky za navstevu :)

Taky nad ní už nějakou dobu uvažuju a asi musím souhlasit s Yanou. Jen ta škola mě tam taky trochu ruší. Myslím, že nejlépe to asi vystihl DDD. Krásná je i tak... :-)

To je hezké, mám rád takové bezprostřední reflexe.

Yana: Děkuji moc za komentář. To mi moc lichotí. :)

moc povedené

Já nevim, napsat takovouhle nádhernou báseň na zadané téma to je pro mě téměř profesionální a já jsem vždy ráda že si takové dílo tady mohu přečíst, je to pro mě dílko nadčasové, obrazotvorné a zavání mi básněmi opravdových mistrů

má to styl, má to spád, nápad i myšlenku

Jiří Turner: jen pro zajímavost, líbila se ti ta trilogie?

Leslie: to možná jen to počasí, nevím, vlastně někdy nevím nic a někdy vím všechno, děkuji moc

Možná tu neznám lepší básnířku, takovou tu opravdovou, se smutkem v duši, hledáním sama sebe, tápáním, i ty tvoje "rozhovory" svědčí o tom že jsi pravá poetická duše, moc se mi to líbí, má to styl to tvoje psaní a já myslím že jsi velký talent

Ta se mi líbí moc, moc! Výstižná, silná miniatura. Taková aktuální mi něčím připadá... Cítím zmatení, ale ne zcela negativní, takový okamžik zastavení, kdy se člověk náhle zamyslí a ptá se sám sebe "Kde to vlastně jsem? Co tady dělám?". Přeju ti, ať se brzy najdeš a po tom dešti a duze přijde třeba taky sluníčko ;-)

Mně to připadá zmatené.