Chápu v anotaci zmíněnou universálnost myšlenky, ale já si v této básni představuji svého starého psa a sedí to. Je-li tato báseň infantilní (což si nemyslím), jsem v tomto směru infantilní i já.

Yana: Děkuji , Yano, těší mne takový komentář.. Nerad bych vyvolal pocit ve čtenářích této "edice", že formy, a s nimi spojená teorie, jsou podstatou všeho. Nikoli. Je-li báseň dobrá a má-li svým čtenářům co říci, pendrek záleží na formální stránce věci, tím spíše na teoretickém rozboru. Je to spíše pro zajímavost a pro zpětné uvědomování si skutečnosti, že píši-li poezii, jsem básník(řka) a používám tedy vědomě či nevědomě nějakou techniku. A jak i ty píšeš, je to dobré vědět. Asi tak, jako někdo může hrát (i velmi dobře) na piáno bez znalosti not. Jiný může znát noty a hrát pod psa. Asi většina lidí se v tomto případě přikloní k názoru, že je nejlepší dobře hrát a znát noty. V případě poezie si s takovýmto obecným míněním nejsem úplně jistý. :)

Yana: Ďakujem Yani, veľmi si to vážim. :-)

Dnes byly samé pozitivní básničky, tak zakončuji jednou klasicky tvojí, náladu umíš vykreslit dobře, ale stále je co zdokonalovat

Je mi z té básničky neskutečně radostně, skoro se blahem tetelím, je tak výstižná a působí hlavně uvnitř až srdíčko zaplesá nad tím že tu jsme, že jsme součástí ať už kdekoli na světě...Suha Punta je jistě krásné místo a nádherně tě oslovilo, tohle jsou právě ty pocity z kterých těžíme do dalších chvil

Jasně, takhle to také vnímám, zrovna dnes jsem trávila chvíli s člověkem, s takovým tím ztěžovatelem na všechno a na všechny, je mi z něj neskutečně úzko, jenže tahle básnička by mu nic neřekla, ani by ji nečetl, raději nadává, brrr, takže ještě jednou mluvíš mi z duše a pár slovy vyjadřuješ životní filozofii ke které se přikláním

První sloka mě hned vtáhla, má to nápad a zajímavé zpracování, navíc se to dotýká toho co dodnes nevím jak je...takže dává prostor k zamyšlení i když píšeš že "stačí jen..."

Hm, určitě mám nějakou báseň psanou touhle formou, aniž bych věděla...jak už jsem jistě psala teorie (možná mně na škodu) není moje hobby, ale takhle se s tím ráda seznamuji, jinak básnička Větrný podvečer u dvou lip je víc než příjemná

Je to nádherné, děkuji ti za zážitek!

Jej, ta je příjemná, také jsem se zakoukala, působivé obrazy, hravost a pozitivní nálada, to na mě z tvé básně vykouklo

No, hezky, je tak zastřená, přitom tak hříšná...jistě, ve svých představách můžeme cokoli, napsat o tom vkusně je umění

Jste zlatí, děkuji, pro vás má cenu psát

to je nádherné!

oslov radek: Díky!

pěkné

to se líbí,a je to zajímavě napsané

skvělá!

moudrá tvá slova

ESCHATOL: Ano, ráda. V životě nejde ani tak o to, dosáhnout nějakého konkrétního cíle, ale spíš o to, co na té cestě (pouti) pochopíš, protože získaná moudrost ze zkušeností je to, co obohacuje duši a taky, proč sem na Zemi přišla. Za druhé, duše je nekonečná, takže když nějakého cíle dosáhneš, otevře se před tebou něco dalšího. Za další, pokud lidé příliš lpí na něčem v budoucnu a soustředí se na to, ujdou jim podstatné věci z přítomnosti, o kterou jde především. Navíc ne všichni do té budoucnosti vidí, takže je nejlepší žít tak, jak v přítomnosti nejlépe umím a tím také potom nesejdu z cesty, protože v každý okamžik svého života dělám to nejlepší, co zrovna můžu. Snad jsem to osvětlila :)

Jiří Turner: Zamila: Jůů, moc Vám děkuji :)