Ten název je trochu zavádějící, protože většina úvahy je spíš o lidském životě než o rasismu, ale jinak je to podle mě zajímavá úvaha, i když nepřináší žádnou pro mě novou myšlenku.

Pokud jde o můj názor, věda, která tvrdí, že to, co neumí popsat, neexistuje, je nedostatečně vyvinutá. (Asi jako člověk, který tvrdí, že ví všechno.) K exaktnosti vědy patří i přiznat si, že něčemu nerozumí, nebo třeba že tomu nikdy rozumět nebude. Kromě toho si opravdu nemyslím, že účelem vědy (zvláště přírodních věd) je poskytovat člověku uspokojení ze života.

Pro mě není těžké uvěřit, že "jsme tu byli už mnohokrát". Vždyť např. otec a syn si bývají velice podobní, až na rozdíly dané věkem (je třeba srovnat je ve stejném věku), vývojem okolní společnosti (otec sbíral "céčka", syn sbírá "pokémony") a sociální situací. A genetika se k tomuto výkladu dokonce docela přiklání...

Naopak s tím, že jsme s počtem životů "lepší", tak úplně nesouhlasím. Jednak není jasné, co znamená "lepší". (Dost často se setkají dva lidé a každý z nich si myslí, že je lepší než ten druhý.) Ale hlavně - neexistuje jeden "vývoj člověka", ale mnoho vzájemně propletených vývojových proudů: vývoj lidstva (doba kamenná, doba železná, ...), vývoj společnosti a ekonomiky (feudalismus, socialismus, kapitalismus, ...), vývoj historicko-psychlogický (psychologické důsledky takových událostí jako velká hospodářská krize či světové války), vývoj neuropsychologický a fyziologický (ten je nejpomalejší - spousta lidí by dnes nejraději lovila mamuty, ale lovce mamutů dnes nikdo nezaměstná, takže místo toho programují aplikace na iPhone).

Na ten poslední odstavec (ačkoliv je to asi to hlavní, o čem má ta úvaha být) jasný názor nemám, nanejvýš bych o tom mohl/a napsat celou úvahu...

hezká , zvl. druhá sloka mě oslovila...

je to zajímaví.:)

Moc hezké. Úžasný nápad. :) Neuvěřitelné, co všechno jde personifikovat.

Pro mě jsou to především užitečné informace pro případ, že bych se chtěl/a vydat do Řecka. Ale třeba ten nápad, jak vyzrát na neochotného puberťáka, mě docela rozesmál. :)

ŽblaBuňka: Já v to vnitřně doufám taky. Jenže čím víc o tom přemýšlím, tím víc si myslím, že jsme tady prostě náhodou a nic po smrti není. Ale to se asi dozvíme, až ten čas přijde.

"Nie sme tu nastálo, preto nás viac bude mrzieť to, čo sa nestalo.
To, čo sa nestalo, to čo sa nestane, to, čo sa mohlo stať.

Je to, ako vidieť divé husi odlietať a ostať stáť a ostať stáť..."

Amelie M.: Děkuji moc, těší mě, že se Ti líbí...

díky.:)

jen stát

... a hledět do dáli
kam mizí ti, co zůstali

Líbí se mi: "barva červeně rudá" - "a realita chudá". Jinak by to ale chtělo mnohem víc originality, uhlazenosti + vyladit rytmus. A jako miniatura mi to taky nepřijde, nebuď tak skromnej ;-)

klidně nevěř

že smrt není konec, to je jisté
smrt je jenom proměna
jen nevíme jaká
tak doufáme, že tu po nás zbude
aspoň tichá ozvěna

oslov radek: Díky, to jsem rád. :-)

ale jde to.:D :)

no...to je úžasný.:)

Krásné. Opravdu hezké. :-D

líbí

Je to pěkné, líbí se mi ta část s pohovorem a taky Nikdo Odnikud

:)