Zamila: je mi jasné, že víš co znamená v překladu idée fixe, jen jsem chtěla uvést ty souvislosti s Fantastickou symfonií :)

ioreth: Já vím, taky mám za sebou min. desetiletí FJ :-) Ten obrat tomu prostě dodává šmrnc :-) A vidíš, vážnou hudbu taky poslouchám - kdo by to byl do nás řek ;-) I když to bude i klavírem, no ... :-)

moc se mi líbí. jako bych se vrátila pár let zpátky...

Zamila: ten pes z Asterixe se jmenuje právě podle tohoto pojmu. takže vlastně jsi nebyla daleko od pravdy :) idée fixe francouzsky, česky utkvělá myšlenka je totiž hudební téma, které je využíváno v programní hudbě v období romantismu, zavedl ji Hector Berlioz ve své Fantastické symfonii a představuje jeho milovanou ženu. ta myšlenka se v průběhu skladby objevuje asi čtyřicetkrát...

Pěkná povídka, má takovou milou optimistickou atmosféru...

s tím plynem nadoraz jsi to hezky popsal. Akorát ty srážky se zdí pak pěkně bolí.

zajímalo by mě, jak tohle zní na čtení

Dobrá :-) To by šlo :-) Každopádně originální :-) Jen jsem si vzpomněla na toho psa z Asterixe :-D

Ta je vážně pěkná ... Se skvělou atmosférou :-)

Je to pěkný, ale až od toho pasu dolů ;-) Ale oceňuji tu odvahu sepsat to nahoře a vložit :-D ;-)

Mooc krásné. :-)

prostě podzim.:)

vanovaso: Když přiznám, že jsem přesvědčená, že si naše duše celý svůj pozemský život plánuje, tak to nejspíš hodně vysvětlí. A to "dobrovolně zatracení" je v uvozovkách právě proto, že si to duše vědomě plánuje, ale jako lidské bytosti by se nám do spousty zážitků vědomě rozhodně nechtělo :D

Moc se mi líbí - ten podzim je z ní úžasně cítit :)

Druhá polovina (hlavně se závěrem) se mi líbí moc ... Celkově jinak ale na mě moc ležérní volný styl, no ;-) Prohrabu se ke starším ;-) :-)

unavená jsem, vyhlížím rozednění, vím, že jen já mám klíče od svých cel, ale že by to bylo dobrovolně... to s tebou tedy nesouhlasím...

vanovaso: ♦Díky za upozornění, tahle chyba mi nějak unikla. Asi jsem moc pospíchal, když se mi první verze při pokusu o přiřazení obrázku někam vytratila...
♠Inu, já myslím, že konečná "PRAVDA" se každému vyjeví na až konci cesty. Všechny "Pravdy" předtím seznané jsou jen dílčími teoriemi na cestě za poznáním...Ale některé nám umožňují prožít život buď v relativním pocitu štěstí nebo naopak v temném žaláři vlastních neveselých úvah a splínů...
♥Dávám přednost první možnosti a tak vznikají i podobné fantazie ve verších...:-)))

Vidět druhé jací jsou, to ještě není tak těžké, ale bezvýhradně je přijmout a hlavně milovat , to chce někdy hodně pochopení a odvahy...jenže ani prozření, proč může někdo být takový jaký je, nezajistí naše kladné vztahy...

Pravda? - myslím si,že žádná "Pravda" neexituje, je na nás , čemu věříme a jak se s tím srovnáváme... i pravda je relativní... /mimochodem oprav si skonání/ ... ale to je jen můj pohled, nikomu ho opravdu nevnucuji...

Díky! Četl jsem teď básně Lenči i Jirky Turnera, já teď asi vykročil trochu jiným směrem, ale všechny cesty nakonec dojdou k stejnému cíli, jímž je poznání Pravdy...:-)