Nerýmovat sloveso na sloveso, nepoužívat klišé, vyladit rytmus. V té básni bohužel není tentokrát vůbec nic originálního. A nevědět, že je od Tebe, tipnu si, že je od někoho mnohem mladšího a nezkušeného - literárně ;-)

Chtělo by to zkrátit přebytečné délky slov, popř. je vyměnit - co takhle: "hynou včely"? Rytmus tím značně trpí. Osobně se divím, že jsi se snížila k takové formě i takovému obsahu básně. Vůbec mi to k Tobě nesedí.

Dovolil bych si k diskusi poznamenat, že forma má sloužit básni, ne opačně. Jinými slovy, pokud není pěkná báseň správné haiku, stačí přepsat název kategorie. Pokud není báseň dobrá, je jedno v jaké je formě a je třeba přepsat celou báseň.
Z mého pohledu, to co jsem přečetl, není báseň.

Tom Cortés: Díky

elisza: Děkuji

Skvělá pointa :)

Je v tom rozkoš osamělého poustevníka, která rozpouští ego v oceánském pocitu veškerenstva.
(tohle se mi povedlo, ne že bych byl tak nadutej, ale povedlo se mi najít ta správná slova, která vystihují to co z básně vnímám)

Oceánský pocit:
Tohoto výrazu použil Romain Rolland v dopise Freudovi; chtěl jím popsat mystickou, kosmickou emoci, která je (podle Rollanda) opravdovým zdrojem religiózního sentimentu (tak asi psychoanalytici mluví o tom co já nazývám spiritualitou)

Zdroj:Kritický slovník psychoanalýzy.

Hezká rýmovačka k pobavení. :)

Však já jsem v klidu. Pokus rozpoutat diskuzi bohužel nevyšel, pač druhá strana jen píše, ale nečte :/

Tom Cortés: Klid, tady se prostě lidem nechce většinou moc přemýšlet, no ... :-)

Zamila: Evidentně. Na to jsem narážel už v prvním komentáři a pak zůstal těžce nepochopen.

Orionka: Amelie M.: Téma ? Jde přece o ty věty a slůvka ve srovnání s obdobím, ne ? Nebo to prostě musíte mít všechno hned jasně na talíři ? :-P

Orionka: severak: souhlas.. vnímám to podobně :)

Amelie M.: Děkuji. Ano, opravdu je mi 16 :)

Děkuji moc všem :)

hlásím, že v tom taky nevidím téma (Je to o přechodu ze zamilovanosti do okamžiku, kdy se rozhodnutí, jestli jít dál ve vztahu, láme). Asi je to zastření moc kvalitní. :-)

Tom Cortés: Urážet se můžeš, až řeknu něco o tobě. O tvém díle můžu říkat, co chci, na to mám jako čtenář právo a od toho tu ty komentáře nakonec jsou... ale příště si to u tebe fakt rozmyslím :).
Připomněl jsi mi, co tady před časem napsal jeden moudrý muž jinému psanci. Dovolím si ho ocitovat: "Nic nesluší umělci více než skromnost, pokora a úcta k názoru svého čtenáře."

Orionka: Ale buřt. Kdybych nesnesl kritiku, tak nestuduju školu, která na ní stojí a padá. Prostě mě ta formulace urazila a do kritiky rozhodně nepatří. No a samozřejmě, že význam je zastřen. Psát na první dobrou přece není žádné umění.

Tom Cortés: Vytrháváš z kontextu a skoro to vypadá, že nesneseš žádnou kritiku, i když svým smajlíkem říkáš něco jiného :). Můj momentář nezněl "O ničem.", nýbrž "Vcelku o ničem, ale tak nějak hezky :). Příjemný text, co neurazí." A tvoje báseň na mě takhle působí i teď, když konečně vím, o čem je - vztahové dilema jsem v ní opravdu neodhalila, je v kategorii "život" a o lásce ani slovo. Asi je to na mě moc zastřené:).

Orionka: No samozřejmě, protože "o ničem" je celkem ostrý soud. Nicméně není to ani o životě. Je to o přechodu ze zamilovanosti do okamžiku, kdy se rozhodnutí, jestli jít dál ve vztahu, láme.