anotace je supr

moc krásná ))

je to život,pravdivá...

Je z ní citit krásná sváteční až nadpozemská atmosféra, a taky prožívané štěstí, moc Ti ho přeju...

Ten pocit znám, často ho taky mám, nad hlavami všech si zalétám, z výšin všemu zamávám...a s láskou, povznesena a o trochu moudřejší se snesu na zem, to proto že vím, tedy řekl mi to pan Werich :-DDD-Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzo dny, kdy to bude daleko horší, budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.- A proto létám a chci, všechno, všechno co si můžu od života přát, vždyť je toho kolem nás spousty, jen a jen natáhnout ruce...a třeba létat, králi...Tahle poezie je mi blízká a i stylem jak je báseň báseň napsaná

Letadlo: Diky, letadlo se k mym zamerum samozrejme hodi, uz jsem dlouho nikde nebyl...

oslov radek: Nic si z toho nedelej Rado, muj deda jakozto clen Obcanskeho fora taky hlasoval pro Vencu, nikdo lepsi tam v te dobe nebyl. Oni by tu chteli asi porad Husaka, komunisti zasrany.

Z hrůzou i potěšením zjišťuji co se dá napsat pod čtyři řádky,to jsem nečekal...za názory samozřejmě děkuji,a snad si s toho něco vemu

Dobrá mini, líbí se mi.

misháá: Díky, také si myslím, že to tak v mnoha rodinách vypadá.

Pajalord: bohužel, ale zůstali jsme přáteli :)

Ten závoj smutku odhoď rychle stranou,
dej na má slova, ten Ti nesluší!
Zkus usmát se skrz slzy, které kanou,
a smůla Tvá se tímto vyruší...

Je jeho škoda, když nevrátí se zpátky,
když chtěla jsi mu celé srdce dát,
kdo lásku svoji vložil do oprátky,
ten věru neví, co je milovat...

Tak nech ho jít, ať natluče si hlavu,
vždyť jeho je, Tebe to nebolí!
Jak cizinec když ztratí se Ti v davu,
zas vzlétneš na peruti sokolí...
:-)

Je to skvělej nápad. Vynikající bluesový úvod, pak vázaný verš často mění formu a to se mi nelíbí. Skvělá poita! Já bych se chytil toho bluesovýho úvodu a ty pointy a ostatní tomu přizpůsobil. Mohla by to bejt fakt pecka.

Moc pěkné. Líbí se mi už anotace a ta nálada je skvělá.

Věř a víra Tvá
štěstí, lásku dá,
ať ji srdce zná,
nebuď nevěrná!
:-)

Fascinuje mne Tvá schopnost dvojjazyčné tvorby i obsah Tvých básní, jen je mi trochu divně z toho, jaký smutek z nich promlouvá...:-)

Čas zhojí rány, naděje zas přijde,
by vyhladila vrásky z čela nám,
zrodí se šance, šťastná hvězda vyjde,
a duše vzlétne k touhy k výšinám...

Co bylo, bylo, udělej kříž nad tím
a silnou čarou odděl přítomnost!
Chci podotknouti, než se odtud ztratím:
V svém srdci najdeš recept na radost!

V něm ukryta je budoucí Tvá láska,
ač její jméno nyní sotva znáš,
Dere se ven, až srdce ve švech praská,
dej šanci jí, vždyť na dosah ji máš!
:-)

Netrať naděje, když se zle děje,
zkus zas odházet smutku závěje.
Šance přichází, když ji nečekáš,
hleď ji uchopit, na dosah ji máš!
:-)

Kdo by byl tak ezcitný, aby Tě odehnal, když se tak hezky vemlouváš? :-)

kekebreke: Ano, můžeš mít svůj názor. Václav Havel za toto tvé právo bojoval v době, kdy to nebylo tak samozřejmé jalko dnes. Kdybys něco takového tenkrát napsal třeba o Gottwaldovi estébáků by ses do smrti nezbavil.