Uprimně, libí se mi to moc.

Tahle báseň ve mně zanechává dobrý dojem. Je hravá a přitom má důležitou nosnou myšlenku, je nápaditá obsahem i formou. Je znát, že pokud dostaneš nějaký nápad, hodně si ho oblíbíš a chceš ho zpracovat naplno. Navíc ses až na slzy a duši vyhnula svým oblíbeným slovům a tvarům. Udělal jsem takovou menší statistiku.

srdce: 5 básní/7
slzy, lež, oči : 4/7
ticho, duše, tělo, cit, krev, křik, dívka: 3/7

Mnoho z nich jsou oblíbená slova pro většinu básníků, ale je fajn to s nimi nepřehánět.

Devils_PIMP: Líbil se mi tvar té básně graficky, proto to samostatné A :)

Nikytu: Je to víceméně tak jak říkáš. Je to o dívce, která po nějaké špatné zkušenosti neumí milovat.

Nikytu: Děkuji za návštěvu a komentář. Ano , hezky jsi to shrnula - jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak cítí :-)
já jsem si to zažila minulý rok a je to psycho! dalo mi to zabrat.

koiška: Rakča: Děkuji za komentáře :)

Těžká depkárna. Těžká.

Těžká depkárna. Těžká.

Mno sranda musi bejt.... ano neni to luxusni dilo zrale do ucebnic literatury... ale i toto je potreba...

Mas zajimave obraty jen je trocku lepe sformovat. Uprime samostatne stojici "A" se mi obecne nelibi...

Věř mi název staci do nazvu - uprime to rusi... a pismena na zacatku bych nechal mozna mala - jinak se mi to libi ale nejsem si jisty co tim chtela basnirka rici...

Nikytu: Děkuji, to mě moc těší! A koukám, že jsi to vzala hezky od začátku... :)

Nikytu: To jsem si tak trochu pohrála se slovíčky... první básnický pokus :). Díky za návštěvu!

:)

Povedla se :)

Pěkný a obrázek taky :)

Povedené! :)

Lizzzie: Vuuubec nevim co to ( nebo kdo ) imogen heap je. Dekuju :)

Je taková... zvláštní.
Je v ní přání dostat z ní to špatné, co v ní dříme a přivést zpět k životu to dobré, co ještě zbývá?
Nebo má ještě další skrytý význam?
...

K otázce stravy: Já piju MANU, a ta je dobrá. :-)

Těžké je loučení se s milovaným místem, ke kterému se vážou vzpomínky. Já zatím zažila jen stěhování z koleje, což je ještě v podstatě nic...
Ale zvláštní je, že kdykoliv odněkud odjíždím (byť to bylo jen na dovolené na pár dní), vždy mám pocit, jako bych tam něco zapomněla, ač jsem si vše sbalila. Snad kousek sebe? :-)

Moc se mi líbí to zamyšlení. Opravdu, ani ta největší krabice na světě by vše nepojmula. :-)