No, možná nevím o čem je řeč ale myslím si své, každopádně je to nápadité a každopádně do těch výšin na které myslím mě nemůže dovést nikdo, komu skálopevně nevěřím a pak se nechám houpavě unášet až na vrchol

Yana: Díky moc za čtení a komentáře. I u tý Skleněnky. Já to bohužel nemám tak, že jsi uvařím kávu a řeknu si wow, to se mám teď fajn, teď bych měl něco napsat. Mě to pronásleduje, ty díla si mě vybíraj. Takže něco napíšu u rajčat, něco po návratu z koncertu a tak, no...Prostě tu sedmnáct let zkouším čtenáře, co ještě snesou. Hezký víkend přeji!

Moc hezky vyjádřeno... Ten pocit překvapení až šoku, kdy jsou věci úplně jinak, než člověk uvěřil. Může být těžké se s tím vyrovnat a pomalinku začít znovu věřit sama sobě a vlastnímu úsudku. Dát to celé do slov je myslím dobrý první krok.

Krásná... rozumím tomu pocitu.

Opět drobátko psycho, drobátko drsně, ale hlavně syrově a bez obalu a čtenář ať si vezme co chce v tě směsi slov vypovídající o inteligenci a vnitřním světě básníka

Miňko: Díky. Upravil jsem jedenáctý řádek. Jedná se o treliáž.

Zaujala...

Tajnosnubně zajímavá...

Úsměvný rispet, pobavila. Pro kamaráda snad výhodná investice, i když krátkodobá..

Kdo měl štěstí toto prožít, nic v životě nepropásl...

LadyLoba: Díky za poetický dodatek...

zaseja: Nejenom trubci. Díky..

koiška: Hlavně že pobavila, o to šlo. Díky..

Uhm, rispet... musím si taky vyzkoušet ... díky za inspirace

Místo planých trubců
Stačí jeden hřebec,
S uměním své klády
a pro jeho klady,
Rozpustí se ...
Rozpustí i sklady ..

I sepsat ty momentky je někdy moment, kdy je trochu líp, z nelehký věcí drobnou krásu vytvořit ...

Jak kulantně říci, že šlo něco do pr*ele? :) První sloka mě až pobavila. Druhá už tolik ne... vlastně je smutná. A je zajímavé si vyslechnout pocity z druhé strany.

Jako možná odpověď mě napadá:

Když se máma stane z víly
už jí nezbývají síly
na to dávat ještě jiným

únava a její stíny
způsobí že do peřiny
by navždy padnout chtěla

jednou se zas vrátí - celá
ať otřeš pot z jejího čela
třeba tě požádá

vždyť její nálada
je hormonů zahrada
- jinak než zamlada

když podáš jí ruku
a nebude v tom sama

možná tě překvapí
že ještě dokáže
být nejen máma

jak se trubci začnou množit, je zle

to se často stává

:D Tahle vtipnost mi unikla. Nesnáším nakupování, baví mě, jak jsi to dovedl až do absurdna naprosto v tvém stylu... a přitom ten pocit odpovídá tomu absurdnu a zahlcení, který (nejen) při nakupování v naší společnosti mnohdy cítím.