Milé, jako vždy. Tohle mi připomnělo - "polámal se mraveneček, ví to celá obora..." Nevzpomenu si ale, kdo to napsal.

Eleanthir: Tak to ani já ne. :-) Naštěstí, tenhle příběh je zcela fiktivní a nezrcadlí život nikoho z mých blízkých. :-) Jen jsem se tak zkoušela zamyslet nad tím, jaké to je, žít takhle a mít k věcem a životu jen takovýhle přístup. A musím říct, že já bych tohle nevydržela. :-D
Jo a s polejváním, u nás se to nechytlo. Ale zase na druhou stranu, když návštěva odcházela, nebyl nikdo proti, když se pomlácené hostitelky a malé pomocnice připojily k průvodu. Takže jsme pak vesele chodili všichni, u dalších na návštěvě si vesele připili, pojedli a zazpívali všechny ty krásné (a dvojsmyslné) velikonoční písničky. :-D Velikonoce na chalupě, ty vždycky stály za to, když se sešla celá dobrá parta. :-)

Dobré přirovnání. :-)

Pajalord: mám pro tebe důrazné doporučení: pokud chceš diskutovat, jdi do úvah nebo do prózy. Poezie je jako prostředek k vyjadřování myšlenek dost nevhodná.

pokemon: Zato ty to vytrhneš a zachráníš, sluníčkáři

Pěkná variace na mravenečka, líbí se mi, milá :-)

Asi bych nechtěl být v kůži ani té matky ani toho otce. Oba mají příliš přízemní život. :D Ta baba by si měla umět víc zařvat a ten týpek řešit lepší věci než chlast a fotbal (třeba trávu a hudbu) :D
PS: Jalovce by držet měli, Šmigrust, jak říkáme na Valašsku je fajný zvyk.. :-) A v některých vesnicích chodí od dvanácti holky a polévají kýblama.. :D

Nikytu: Děkuji :-) tato básnička vznikla jako přání pro konkrétní osobu - dokonce předané na papíře - vím, že se i líbilo :-) a mě se neskromně líbí pořád :-o

Eleanthir: Děj není nijak převratný, to uznávám. Spíše jsem se vypisovala ze svých pocitů. Smutek, ten ve mně tenkrát doopravdy byl... Jinak, tahle povídka vznikla nedlouho poté, co mi umřel dědeček. Takže se to promítlo i do mého psaní. Zde jsem přemítala jsem o tom, jaké to je, ztratit někoho, pro koho jsi žil a on zase pro tebe... Nakonec ale stejně je třeba jít zase dál...
Píseň mi v té době hodně řekla, proto jsem ji přidala jako doprovodnou zvukovou kulisu. Jinak se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších kapel. :-)

Ten příběh je docela klišoidní a vadí mi, že je smutný (i když zcela respektuju fakt, že život není vždycky ráj a odráží nejspíš Tvé tehdejší rozpoložení. Rozchod? :-( ) Líbí se mi to zpracování, adaptace na písničku.. ;-)

Další dva ti posílám. :-) Moc hezká, štědrá. :-)

Krásně to ke konci graduje. Ty poslední dvě strofy jsou výborné. Silná slova plná odhodlání. Líbí se mi.

princeznacarodejkaZ: Děkuji, čarodějko. Úsměvů jsou třeba, den je potom veselejší. ;-)

Eleanthir: Ano, stále ještě jsem tu. Ne, dnes už tak dekadentní naštěstí nejsem. :-) Dnes už jsem veselejší tvor. ;-)

Nikytu: Tak vidíš, přežila jsi.. :-D Pořád vidíš svět tak černě?

vanovaso: Ty taky.. jenže. V oteplovačkách je to rovina fantazie.. bez oteplovaček je to rovina reálná.. (a člověka občas překvapí, co za hrozný prdele se v nich skrývá.)

Pittore: tak nějak nevím, jak reagovat

princeznacarodejkaZ: jsem rád i za takový názor já se snažím psát o všem podlle toho jak jde nápad kolem a někdy se to povede a někdy zase ne já jen chtěl nějak vyjádřit svůj osobní názor který na tuto krizi mám a myslím že většina lidí ale možná se mýlím :)

Psavečku děkuji, moc ráda tě tu vidím.

Zábavné a ještě s dobrým koncem,...huráááá