Ahoj, první sloka se ti moc nezdařila, přijde mi taková nedokončená,/Raději malíř do tvé tváře/ mi moc smysl nedává, tak na to mrkni, co dělá malíř do její tváře? Druhá sloka, pohyby tvých stínů,/ doplň kroužek nad u. Moc se mi nelíbí, pokud začíná sloka Když, napsala bych spíš: otočíš li stránku, jinak další sloka je pěkná, pokud trochu básničku obrousíš, bude fajne. Celkově se mi líbila, piš dál.

samiVdavu: Dík za zastávku. To jsem ráda, že to pobavilo. Aktuálně mě zrovna baví praštěnosti, i když taky mám chvíle neveselé.
(Doufám, že jsi zkontroloval svoje hologramy, jestli nemají prošlé identifikace :-) )

samiVdavu: Díky :), máš pravdu že ten rytmus prvních dvou slok není moc dobrý. Jsem rád, že se ti alespoň poslední dvě sloky líbí. Díky za komentář :).

Co se musí uznat je fakt, že je to víc pravda než poezie. :)

Tleskám ti. Nejen proto, že se mi tahle báseň líbí, ale proto, že čtu tvoje dílka od jedničky až do teď. Ten progres, který děláš je až neskutečný a tohle je jednoznačně tvůj prozatimní vrchol.
Je to až k neuvěření, když vidím, co vše komentuješ a jak se ti (alespoň dle tvých slov) líbí a sama jsi ty chyby, které ti autoři dělají (a ty děláš, že je nevidíš), postupně odstraňuješ ze svých děl.
Kde jsou klišé? Nikde.
Kde je patos? Nikde.
Kde je slovník patnáctiletý holky? Dávno pryč.

Toto je inteligentní poezie se vším všudy.

Obvykle to nedělám, ale přesto musím přihlédnout k tvému věku, protože sám dobře vím, jak vypadalo v té době moje psaní. A mám pro tebe dobrou zprávu, to jak píšeš skrývá potenciál.
Poslední dvě sloky se mi líbí mnohem více, protože skrývají nějakou myšlenku a jsou barvitější. Na druhé straně první dvě sloky mně nepřinášejí vůbec nic a jen mě trochu tíží patosem.
Čti a piš dál a klidně buď zase sladkej. Na hořkost máš času dost. S.

kmotrov: Tak tohle mě neskutečně potěšilo. Díky!

samiVdavu: Je v tom něco víc. Je v tom blues, to neumí napsat každý, musí to bejt v tobě.

Konečně zase nějaká živá a hravá báseň, která dokáže bavit i nesrdíčkáře. Díky, že jsem si konečně mohl něco představit.

Než se dostanu k obsahu a dotazům, pokusím se trochu rejpat.
Jak kdybych byla... - zkus si to přečíst, jestli ti ty dvě káčka za sebou zněj dobře a pak zkus - jako bych.../stejně používáš volnou formu, tak by to mělo hezky odsejpat, ne? :)
Druhý řádek druhé sloky = máš to napsané správně nebo ne? Jaký má být význam? Odepsat koho nebo komu? Pokud ti budu věřit správnost, pak nevím, proč sis to myslela povrchně...:)

a dál už nebudu gewichtovat

Vlez mi na záda
A zlom vaz. = super!

Ahoj, beru to spíš jako takovou menší zpověď, ta myšlenka - nebo pravdivej příběh s poměrně běžným přirovnaním není nijak neobvyklá, ani zvláštním způsobem procítěná. Jako čtenář se té lásky/vášně, která zmizela nemám kde dotknout (jasně chápu, už není - ale nevím, jak se do prožitku vžít).
Zdejším čtenářům se báseň bude líbit a jak jsi mi psala u minulé básně, necháváš jim prostor pro zapojení fantazie. Řekl bych, že je jen otázkou, kdy se nějaké dílko zase zalíbí i mně, protože cit pro psaní máš. :)

Po práci jsem se vožral, usnul a zdálo se mi, že jdu domů a dávám si u toho cigáro ve větru. Pak jsem se probudil.
Nevím, jestli v tom je ještě něco víc, každopádně v první větě - /pěšky/ máš bez háčku a navečer je správně dohromady.

Myslím, že se příště nemusíš bát rozepsat víc. :)

nějak závratně se to neliší, každopádně děkuji.

Dnes jsem si otevřel pár psaneckých děl, nic mne nezaujalo, až tohle. Tématem a zpracováním bych řekl, že jsi starší. Tímhle kusem u mne hraješ na Psancích první housle.

Nikytu: Děkuji, jsem ráda, že se líbí :-)

Nikytu: děkuji, je to tak ))

Nikytu: Děkuji :-) mám za to, že to tak je i s odtupem času :-) můžeš jako jedinec odpustit, to ano - a je to úžasná záležitost, ale aby dvě duše lidí si blízkých byly omilostněny , na to musí být dva ...

Nikytu: děkuji :-) to přirovnání přišlo spontálně, jsem ráda, jestli je originální :-)

Nenechat zevšednit okamžiky a vážit si toho, že jsou a nezapomínat, že jsou především tím, čím je chceme udělat. I náročný den lze nakonec hezky prožít. ;-))) Tomhle jsem si v ní našla. :-)

Ach ta nesmělost. ;-)))