Obsahově se mi líbí.

Nový život se rodí z něžností...bolest měly nést původně muži, ale poněvadž často nečekaně začal naříkat soused místo tatínka. Ženy vzaly bolest na sebe, aby nic neprasklo.

Odmítnutí dopisem nebolí tolik jako z očí do očí. Dopis bylo třeba přečíst několikrát, než ti to došlo... z očí do očí, to je větší šok.

Psavec : kde ty časy jsou, kdy jsem psávali liebesbriefy ? Čekalo se na dopis, to čekání bylo úchvatné. Tak ti přeji ty hubičky. Díky.

Pedvo: Byl to covidovej ležák čerstvě načepovanej do litrové petky. Nenapadlo mě to víc specifikovat, páč na Moravě je všechno flaška, ale je to dobrej postřeh. Kazilo to obrazotvornost ?

Byl seks, jo? Gratuluji:-)

A hele, to je moc pěkný. (Mimochodem - zřejmě šlo o litrovou lahev.)

kekebreke : ne ne, opravdu je to milé a ráda jsem si to přečetla 2x, máš dnes ty narozeninky u Psanců, a to je dobře, tak piš hezky dál takové. Děkuji.

Hanulka: Děkuji za hezký koment, možná to bude ode mne moc nafrněné, ale také se mně to líbí

máš příjemný hlas

Představil jsem si scénu - něco mezi hororem a pohádkou - jak kdesi v zatmělém údolním palouku, kde už slunce nesvítí, protože zapadlo za kopec, pobíhají okřídlené víly sem a tam, protože jedna z nich právě rodí jakéhosi napůl-tvora zrozeného z přebytku lyrických básní šeptaných příliš nahlas na to, aby to jedna víla snesla. Křik a bolest, víla napůl mrtvá, ostatní vyděšené družky víly mají zážitek na celý zbytek své nesmrtelnosti - už nikdy nebudou riskovat podobnou zkušenost. A nově vzniklé stvoření se teprve dere do temnot tohoto krutého světa. Zrodí se nová víla nebo obluda? Nikdo zatím neví. Neexistuje precedens, který by to apriori deklaroval v nějaké příručce, nebo zkušenost, kterou by si oduševnělé víly mezi sebou mohly po generace předávat. A přece ty víly v lese nejsou samy, sleduje je fauna všeho druhu, která má v tomto ohledu jasno: Všichni to věděli jen ona ne. Já bych tuhle větu dal jako název celé básně. Vystihuje to líp než zrození. Zrození je docela jiný příběh, mnohem veselejší a jarní. To co jsi popsala v básni je spíš jakýsi nechtěný omyl.

kekebreke : tohle je moc kouzelné, to by se mi moc líbilo !! Děkuji.

Hm, není to nějaké krátké?

Někdy se jizva nezacelí a nový život nepřjde a starý už není. Kým jsme v takovém čase?

Leslie : velmi dojemná. Děkuji.

Lehce přeskočí
Střepy tvých prochlastaných nocí ...je fajn .

Námět dobrý a první sloka je moc fajn, jen by se mi líbilo víc místo měkce mě/ mě měkce.

Je skvělá. Nejlepší část:
Nebo se očima milovat.
Nechápat nic a nechtít nic pochopit,
jen svoje srdce nechat v tvé dlani bít.
Vnímat jen klid, ach ten klid.
Mozek to přežvýkal a vyplivnul. Srdce ho zastavilo... počkej,to je vlastně to co chceme a černé na bílém. Je fajn, že někdo dokáže zformulovat pocity, které si někdo jiný nechce ani přiznat. Dík

Díky za ty nahrávky, mám tě v oblíbených už dlouho, ale nevím co se změnilo... možná jsem si tě jen úzkostlivě šetřila na horší časy. Teď je jasné, že se mě nezbavíš, dokud tě nepřečtu komplet... předem se omlouvám za případné množství komentářů ;)

Líbí se mi, ale první mě napadlo, že je Baby zbouchnutá :) Zajímavě lehký a pěkně úderný rytmus v tom přednesu. Známé emoce jsi mi připomněla, pustila jsem si to pětkrát a myslím, že ještě neodolám :D