ju

Líbí se mi v celé té upřímnosti i smutku... Přeju moc štěstí, aby se vaše cesty jednou spojily...!

líbí, ale…
…nějak si nevím rady se slovem "stratu",
nabízí se mi vícero vysvětlení

Skvělá! ...a stejně jako ostatní, i já jsem nadšena z anotace :-D
... pocitově blízká
... nevyplakaná

anotace mě dostala, osatní jen doladilo získaný pocit

líbí

u mne zabrala

není nad otázky na které nečekáme odpověď

Milá :-) veršem svým mě potěšíš :-)

vanovaso: Ginnare: moc děkuji za návštěvu a komentář za který jsem vděčná, jsem ráda, že se líbí a není všední a to jsem chtěla :-) Děkuji za milá slova :-)

Krásná, něžná, byť smutná... Věřím,že nečekáš marně... Ty si lásku zasloužíš a ona si tě najde...:-)

Básně o lásce často kloužou nekonečně do kola jak zaseknutá deska. Ale ta Tvá se mi líbí. Má nápad a díky tomu i náboj. :-)

Tak u toho závěru jsem si také málem cvrkla :-D

Nerad bývám v tomhle poslem špatných zpráv, ale bohužel nikdy nikdo není dokonalý a vždy si najdeme na tom druhém chyby a věci, které nám vadí (stejně tak on na nás). Je to spíše o tom, najít partnera se kterým najdeme kompromisy, které nám nevadí a je to tedy i o naši schopnosti tolerovat (upozorňuji, že ne přetrpět, ale tolerovat). Nakonec je taky důležité umět problémy řešit a je vcelku jedno jak. Jen to musí vyhovovat oběma. (Znám páry, které se hádají a jsou takhle spokojení protože to oba berou jako vyjádření svých upřímných názorů a žijí spolu x let a jsou šťastní. Stejně tak znám páry, kde si ti lidé spolu u skleničky vína vyříkají, co potřebují a úplně v klidu). Těch věcí, které se ve vztahu člověk musí naučit je spousta a většina lidí si musí projit několika vztahy než se to naučí.
Na závěr jen dodávám, že názor je samozřejmě z části subjektivní, ale z části podložený vědou a mým samostudiem psychologie.
P.S.: Nevím jestli to každý pochopí úplně správně, protože jsem se snažil smrsknout do jednoho komentáře klidně i několikahodinový rozhovor na tohle téma

slnečnica: To je zajímavé téma na delší debatu. Já souhlasím, že by nikdo neměl být osamělý, ale to nutně neznamená partnerský vztah. Dobře znám minimálně dvě ženy, které jsou úžasné a šťastné a naplněné tím, co dělají, i když žijí samy. A bez objetí. Prostě raději tak, než za každou cenu s partnerem, u kterého by musely slevovat a třeba se trápit.
Ale samozřejmě tohle řešení není pro každého. Pokud opravdu chceš jen tak málo, jak píšeš, jde ti jen o jeho postoj k tobě, ale jinak na něj žádné nároky (vzhled, vzdělání, ...) nemáš, určitě ho najdeš. Ale takhle jednoduché to většinou nebývá.
A ještě jedna věc mě zaujala. Je fajn, že doufáš, ale většinou to bývá tak, že čím méně doufáš a čím víc jsi spokojená s životem, jaký máš, tím spíš se ten Někdo nakonec někde vynoří :). Moc ti to přeju.
Omlouvám se za delší komentář, přimněla jsi mě k zamyšlení, ale ono je to celé fakt na delší debatu...

Orionka: To je síce fakt, pokiaľ človek nevie byť šťastný sám so sebou, nemôže byť šťastný s druhými, ale na druhej strane, nikto by nemal byť osamelý. Presne, ako napísal Ondřej, každý potrebuje objastie. S tým sa absolútne stotožňujem. Chcela by som pri sebe niekoho, kto by ma dokonale poznal a mal ma rád takú, aká som bez toho, aby chcel na mne čokoľvek zmeniť... Chcem priveľa?
Neviem, možno. Už tu jeden taký bol, možno sa tým môj diel šťastia vyčerpal, naozaj neviem. Napriek tomu dúfam, že to tak nie je, a on sa raz ukáže. ;)

Amelie M.: Ďakujem. :)

SSS: Áno, je to tak.

SSS: Ďakujem Ondro, rada ťa tu opäť vidím. začni písať, prosím. :)

Taky mě oslovila. Má v sobě naléhavost a zajímavou atmosféru.