Nikytu: vážne ma to oslovilo a dojalo

Je to dobré

vanovaso: Orionka: děkuji dámy

ŽblaBuňka: a tahle vznikla při návratu k rodnému domu mého muže, už jim nepatří, je mi z toho vždy smutno, děkuji, vlastně v ní vnímáš správné věci

Pro mě je příjemně básnicky rozervaná, jestli se to tak dá napsat, je v n8 splín, alkohol, atmosféra, touha po čemsi, nespokojenost se stavem věci, ale taky balkónová pohoda a souznění, znám takový pocity, u mě by to byla zahradní houpačková, ať žijí poetické duše, tohle se mi líbí, ovšem čtvrtá sloka je nejvíc.

líbí

;o)))))

;o))))))))))))

shane:

pít s básníkem je horší nežli píti sám
na dvojí duše padá dvojitý splín
a než se slunko skloní ku vlnám
dvě těla skrývá zeleň rákosin

(ale stejně jsem pila s nowišem)

má atmosféru,líbí

Tom Cortés: Som zvedavá a teším sa. ;)

slnečnica: Díky paní. Budu na téhle formě ještě chvíli dělat, takže další brzy přijdou ;)

Zbožňujem Tvoje verše.

Lasak: Brŕ, netušila som, že máš sadistické sklony. :)

Sebareflexia je vždy dobrá. Hlavne, aby nasledovali aj pozitívne skutky a nový smer života.

Tom Cortés: Páči sa mi aj obsah, nielen forma .:)

Toto som sama zažila, s odstupom času Ti môžem povedať, že čím dlhšie sa to vlečie, tým viac to bolí a on Ti za to trápenie ANI NÁHODOU NESTOJÍ! Pozbieraj silu, ktorú v sebe iste máš a ukonči ten vzťah.

Pripomenulo mi to úvod Rázusovej matky: "Stanica tichá, stanica pustá, iba tie drôty, čo stonú. Mamička v kúte schúlená čupí, nikto sa neobzrie o ňu."

Táto báseň je pekná, ale myslím, že jej škodí zbytočný archaizmus. Aj (ale nielen) vzhľadom na tému.

Dotknout se Tě a ublížit Ti může jen to, čemu to sama dovolíš!
On je blázen, že si myslí, že když tě spřátelí s se svojí ex, bude vás mít obě nablízku: Ji, kterou ještě nevymazal ze srdce a Tebe, která ses mu tam právě zapsala! Tak to zpravidla nefunguje, čest výjimkám! Je na Tobě, abys zhodnotila, zda o něj opravdu stojíš a zda on Ti stojí za Tvůj zájem a je-li reálné, že se staneš v jeho mysli tou jedinou! Zatím to vypadá, že se nemůže rozhodnout a jen vytlouká klín klínem v naději, že v Tvé náruči zapomene na Ni, nebo že si ji tím dokonce získá zpět! Tady to působí dojmem konce či přerušení vztah s ultimátem: Buď Ona nebo Já! Jenže tvá další básnička o 3 měsíce později podává trochu jiný obraz situace...:-)

V kontextu s tou minulou si říkám, že si v sobě asi opravdu neseš pocit pouhého náhradního řešení, když zřejmě On pro tvou předchůdkyni nebyl ten pravý pro život a tak mu nabídla, že budou přáteli. On ji ale stále chce vídat, tak tě nutil se s ní spřátelit, stále ještě má hlavu plnou vzpomínek na Ni, i když ho něčím přitahuješ i Ty! Cheš-li být tou jedinou v jeho mysli, tím výjimečným, nezaměnitelným originálem, dívkou v pravdě ideální, pak zapomeň na žárlivost a snaž se mu ukázat, v čem jsi lepší (bez pomlouvání té minulé!), snaž se, aby ses pro něj stala nezbytností, životní potřebou takřka primární! Protože Tě, byť jen na dálku, z Tvých dílek a dalších písmenek, tak trochu znám, připojuji se k PrimaDni: Věř si víc, máš na to! :-)))