Smějí se ústa hromů
když ví, co dokáže jejich bratr blesk?

Tak tim by to mohlo klidne koncit.

DDD: Tak trošku :).

Líbí se mi... Vidím v tom takové to vzpomínání na to staré kdysi. Třeba jako když si dospělý člověk zavzpomíná na to, jak vnímal svět ještě jako dítě? Ale možná má i jiné významy. Líbí se mi, když je v básni trocha nejednoznačnosti. Nutí k přemýšlení a zároveň nabízí možnost přijít si na své. A to tady vidím. :-)

Velmi zdařilé, velmi. Ano. Poslední odstavec to sice hodně pohřbil, protože z toho udělat citovou záležitost a vyčpěla z toho ta přírodní drsnost. Ale jináč pěkné.

Pff, tak tato úvaha mě docela pobouřila. Přijde mi, že právě ten kdo naslouchá a vnímá, co se snaží druhá osoba sdělit je pro ni samotnou mnohem přínosnější a především upřímnější než ten, kdo jen žvatlá rádoby rady a připomínky.. Oslovil mě ale obraz "lidí, co poslouchají pod okny", asociují mi obyčejné pasivní facebookáře, kteří si mohou přečíst a vidět možná i mnohem intimnější sdělení, než to, co uslyší špehoun z okna.. :-)
Čím víc "přátel" máš, tím víc jsi transparentní, ale dá se to ustát i uhlídat..

shane: Já to tak samozřejmě beru. Jak jinak? Vůbec necítím potřebu se s tebou přít, vyvracet, přesvědčovat a vnucovat ti svůj názor. Naprosto ti totiž rozumím. A protože ty máš nepochybně rozhled a nadhled, chápeš zase zcela jistě pohled můj a nebudeš mě dál urážet řečmi o lenosti, pohodlnosti, odfláknutých verších a zabitých myšlenkách. Díky za návštěvu a měj se moc pěkně :-)

DDD: Jééé, ďakujem Ti, hneď mám krajší deň! ;)

Amelie M.: Jsem rád, že to tak vidíš. A moc mě těší to, co říkáš :-)

Jojo, ze života :-)

Ne, opravdu se nevyhne, o tom mi chvilku povídej...
Moc hezké a pravdivé...

Jsem rád, že jsem si v dnešním pošmourném ránu tyhle krásné a inspirující verše mohl přečíst. Nádherná slova!

(...jenom bych si dovolil upozornit na nesprávné písmenko, které se Ti vloudilo do předposledního verše :-))

DDD: Ber to tak, že jsem vyjádřil svůj názor, jak já vnímám to, že jednou tam rým máš, pak zase ne a kvůli nestejné délce těch veršů to postrádá i pravidelný rytmus. Prostě mám rád melodické básně, volný verš je zabijákem myšlenek, které šlo tak krásně vázaně rozvinout. A že to já i Zamila vnímáme podobně je dáno asi tím, že oba vnímáme poezii jako melodický útvar...:-)

Tom Cortés: To je samozrejme pravda, narozdil od poctu slabik nejde toho vetsina prevest do jineho jazyka, protoze napriklad sezonni slova a celkova symbolika haiku je hluboce zakotvena v japonske kulture a historickem a etnickem kontextu. V cestine a v ceske poezii rozhodne neexistuje tak propracovany system symbolismu, ale myslim si, ze hodne se toho z haiku (s trochou flexibility) do czaiku prevest da. Problem je ze nas vztah k folkloru a prirode je diametralne odlisny od toho japonskeho, coz znacne snizuje mnozstvi potencialnich ctenaru. (Jsem rada, zes to nakousl a primel me pokusit se zformulovat muj nazor, uz delsi dobu uvazuju, ze se tim budu vice zabyvat. Napred si ale musim sehnat vic informaci.)

Orionka: pravda, má chyba. Není tam

Orionka: Ano, pozitivní přístup k poezii jsem tu zmínill já! Ovšem názor na to, že to DDD odbyl tím volným veršem, když to měl tak krásně rozjeto, nezměním... Jak tu naznačil i Tom, lze tvoji povídku brát i jako analogii na současnou situaci, kdy žáčci spoléhají jen na kalkulačky a bez nich nedají skoro nic, stejně jako autoři vymyslí krásné metafory, ale místo aby na to navázali pěkně v rýmech, spokojí se s osamělými výkřiky a říkají tomu volný verš. To lze chápat u někoho, kdo rýmovat neumí, ne však v tom druhém případě! Pak to beru spíše jako symbol dnešní doby: Pohodlnost i nedostatek vůle udělat to, co dělám tak, jak nejlépe dokážu, i když na to mám! Praktický dopad toho vidíš všude kolem sebe! A ještě se to vyplácí...:-(

Orionka: Díky. Někdy jsou objevitelské cesty nevyzpytatelné. :-)

oslov radek: Dík za zastávku.

Ginnare: Já se taky vždy těším, až něco vložíš. Jsem ráda, že se Ti líbí, co vybásním. ;-) A třeba tahle sonetka vznikla úplně náhodou.

Amelie M.: Dík, potěšila jsi mě :).

:)) palec hore, orionko..