veľmi pekné, zaujímavá téma

Amadeo´´: Moc mě těší, že tě to takhle zaujalo. A specielně u tebe bych se vůbec nebál. Myslím, že máš spoustu daleko povedenějších básní :-)

Yasmin: To máme podobné. Taky se rád potuluju po cizích světech a nechávám se překvapovat. Ten tvůj je mi moc blízký. Moc děkuju za návštěvu a milá slova :-)

Singularis: Literární vzor nemám. A co se týká té myšlenky a toho jak, je to napsané. Tak vlastně od věty "Naše příběhy však přeci jen spojuje ještě něco. " jsou ty "naše příběhy myšleny jako příběhy, které se objevují v té sbírce. Ale chápu, že to asi v tom kontextu nemusí úplně vyznít tak, jak je to myšleno.

Myslím, že je to zajímavý. Nejdřív rozvaha dospělé ženy. Je to motýl nebo můra? Ale co když to tentokrát vyjde? Tomu se nedá bránit. Přeju ti aby to byl motýl (Emanuel), rádoby opatrná (maková panenko).

A tenkrát před požárem
obléklas' verše
do peří plameňáků

Krásný obraz! Nevím, co k ní víc říct. Taky bych si přál, aby na mě něco takového jednou vyběhlo :)

Líbí se mi… A co mě hned přilákalo je název, ten je super!

První odstavec mi zní, jako že mluví o ženách obecně (tedy o všech ženách) a myslím, že platí i o starších mužích, protože ti jsou také podobně "protkáni" svou minulostí, proto mi při čtení trochu vadí, že text mluví jen o ženách. Mám z toho pocit jako z prohlášení "my Američané dýcháme vzduch" - zní to, jako by Evropané vzduch nedýchali, tedy ten první odstavec mi vlastně zní, jako by tvrdil, že vlastní příběhy mají jen ženy a jen ony jsou opředeny svou minulostí.

Druhý odstavec tu generalizaci naopak zpochybňuje, vymezuje vlastnosti, které už nejsou tak obecně lidské, dokonce ani obecně ženské a mluví už jen o některých ženách.

Myslím, že základní myšlenka je dobrá, ale toto její vyjádření mi připadne nesrozumitelné. (Přinejmenším je matoucí, že první věta zdůrazňuje, že mluví o každé ženě a ty další vágně přecházejí k tomu, že mluví jen o některých ženách - čtenář by měl mít jasno, o kom se ve které větě mluví.)

Ale na druhou stranu se mi velmi líbí myšlenka, že ač si naši touhu mnohdy ani neuvědomujeme, stává se právě ona motivací k sebepoznání. Myslím, že tato myšlenka platí mnohem obecněji, než tento prolog říká.

Máš pro tento prolog (a případně i povídky ve sbírce) nějaký literární vzor?

Yasmin: Dík.

Jsoucno: občas se sama sebe takhle ptám, větší hloubku v tom netřeba hledat.

Trochu nerozumím tomu, proč jsou všechny ty věty tázací.

super

Taky se mi moc líbí, je parádní :-)!

Tak ráda se toulám a procházím ve tvých básních. A nikdy se mi pak nechce vracet zpět... Je nádherná.

Myslím, že to máš...
...pekne napísané.

Gabriela: Děkuji :)

Pěkné. :D

Nikytu: :-)

A42: Těší mě, že zaujala. A díky moc za návštěvu :-)

!