marinka: děkuji, pokud člověk něco takového zažil/zažívá, tak jsou mu ty verše potom bližší

Zamila: však sranda, ne? musí být

Úžasný, tak nějak přesně můj vkus, jak délka textu, tak použitá slova a jejich spojení

casa.de.locos: Ježiš, dyť je to všechno sranda, nemam zapotřebí zrovna tady shánět čtenáře :-D No, nic, beru zpět. Všechno :-D :-P

Zamila: dík. čekala jsem až zase zmíníš stránky, jdu si dát panáka.

kmotrov: Díky za krásný komentář :-) ano, cítíš to správně - no a trest ? vidíš, o tom v básni nic není, ale za všechno se platí ...

kmotrov: jsi vnímavý... děkuji

Nezamlouvá se mi začínat příběh bitvou, vždyť i Pán prstenů začíná oslavou narozenin. Ale uznávám, že popisovat bitvu je snažší než zajímavě líčit všední záležitosti (jako se mi povedlo https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=31294-plytka-hygiena-hlav
y ). Při čtení mi vadí, že mi často není jasný podnět věty; někdy ho lze odtušit z kontextu, ale hodně se to plete. Třeba ta věta o krkavcích zní, jako že krkavci s krátkými meči nemají mnoho nadějí a brzy těm rychlejším z Římanů rozevřou své chutné útroby. Ale vzhledem ke kontextu se mi nějak nezdá, že by byla míněna tak. Asi by to chtělo víc používat vlastní jména a vyjádřený podmět.

Potěšily mě přechodníky. Zajímal by mě Tvůj názor na tvarosloví přechodníku přítomného. Já jsem pro to používat jeho ženský tvar (např. těšíc se) pro všechny rody, ale odlišovat množné číslo (těšíce se), přestože to obvykle nemá informační hodnotu, neboť přechodník se vždy vztahuje k podmětu, jehož číslo lze odtušit podle dalších větných členů.

"Freilach a Analeach se mezitím vynořili z křoví severozápadně od tábora a v doprovodu stovek spolubojovníků vtrhli do tábora" zní hrozně neohrabaně. I próze prospěje, když je vypilovaná, jako se Ti to povedlo s Fénixem. Neznělo by třeba "Z křoví na severozápadě se vynořili Freilach a Analeach a vtrhli do tábora se stovkou spolubojovníků" lépe?

A mimochodem, chválím používání typograficky správných uvozovek „“.

oslov radek: díky

traken: :) díky

Občasné mluvnické chyby už patří k Tvému stylu, ale "pod velením prefekta Maximuse" opravdu bodá do očí. Zvlášť, když jde o Římana. Musí být "prefekta Maxima". Také Římané i Neřímané se v češtině píšou s velkým počátečním písmenem.

Trochu se mi nezdá, že by Římané svému počínání říkali "drancování", ale nevím...

„Konečně někdo, jehož konverzační schopnosti se nezakládají výlučně na užívání sprostých slov se zájmeny,“je moc hezké. :-)

Skvělý obrazy, skvělej celek :-) Vlastně už asi ani nepamatuju, kdy jsem četla tak dlouhou báseň, aby byla ve všech svých úsecích stejně dobrá. Teda co to kecam, stejně výborná :-) PS: Hraběte přece nejde nečíst ;-) Na stránkách mi udělal 5000 přečtení, nedivim se. Stejně jako u Čerepkový. Prostě klasa :-)

Kdybych šel kolem, zdráhal bych se Tě utrhnout, abys neuvadla. Jenže je v tom tak silně nakoncentrovaná touha, že bych se asi neubránil. Co by přišlo potom? Asi nějaké přísné potrestání, něco jako vyhnání z ráje...

líbí

dost dobře nevím, co k tomu víc dodat než, že mi to přijde úžasný.. líbí se mi to moc, máš v sobě kus génia, holka..

kmotrov: chvilku to ve mně zrálo... hraběte jsem nečetla, měla bych?

Tohle já vnímám hrabětovsky, ale není v tom snaha napodobovat Hraběte. Je v tom spontánnost ale nepůsobí to nedodělaně. Je to poezie, kde nenajdeš začátek a konec. Proč ne?

NoWiš: innit

slnečnica: spíš krizi životní filozofie, ale takovou pomalou a neakutní. čtu cílka, hledám věci.

Man that's deep