Orionka: Děkuji moc za zastavení, jsem rád, že jsi četla…
Přemýšlím nad tím spojením a musím se přiznat, že mně samotnému to zní přirozeně, podobně jako třeba "v bytě plném od Tvé vůně…". Což ale neznamená, že je to správně. Docela jsi mi tím nasadila brouka do hlavy...
Zní Ti stejně divně třeba "v botách černých od bláta" nebo "v pokoji prázdném po tichu" ? Ptám se spíše jen tak pro zajímavost. Je zvláštní, jak tato neobvyklá jazyková spojení každý vnímáme jinak.

Kaliban: Ó, díky! Ještě že prsty ti stále čile běhají po klábosnici! :-P

Homér: Snad nejsi z těch, proti nimž se provinila? :-P

Jekaterina: kmotrov: Leslie: Johanka: Yasmin: Omlouvám se za tuhle hromadnou reakci, v noci jsem se vrátil ze Švýcarska a nevím, co dřív... Moc mě těší, že vás to zaujalo. Opravdu. Vážím si toho a děkuju za vaši návštěvu :-)

Amelie M.: No, nevím, nakoli obdivuhodně...prostě tak, jak ho znám. Moc děkuju :)

Ale jo, fajn. Až na ty vJemy, prosím oprav si to.

ach ty Markéty

Amelie M.: Vítej ve světě s mým otcem, který mě neustále otravuje různými jmény z přírody :D Ano konec je lehce ironický, ale jen lehce :) Mimochodem se divím, že ses nepozastavila nad tím, že motýl má šupinky na křídlech (to je ten prášek, který ti zůstává na rukách)

Je možný, že sníme o stejné Markétě?

skvělá věc.. ta poslední sloka je dokonalá.. na tvé mladí jsi uchopila toto téma obdivuhodně.. :)

Leslie: moc ti děkuji :)

Yanishka: slnečnica: Severak: hledač: Amelie M.: Díky za zastávku a milé komentáře :)

Orionka: Vidíš, zvláštnost toho výrazu jsem si ani neuvědomila, ale přesto se mi nějak líbí. Asi to pro mně je tak trochu spojení slov "rozněžnit" a "rozeznít", ale ještě se nad tím zamyslím, jestli to tak nechat. Jinak se nedivím, že ti takhle poloha sedne víc, je totiž víc "moje". Byť i předchozí díla byly nějaký moje procesy, tohle je pro mě přirozenější poloha, ve který se cítím víc svá, a jsem ráda, že to vnímáš. Děkuju.

Lasak: asi máš pravdu, na druhou stranu jsi to možná věděl i proto, že ta báseň k tomu závěru záměrně směřuje ;) každopádně díky moc!

Moc se mi líbí...a ten závěr je úplně skvělý!

kmotrov: osobně mi tam křik moc nepasuje.. možná v druhé sloce větší dychtivost.. jinak spíš klid a monotonnost.. ale to už je o vlastním vnímání

těch naschválů je tam víc.. :) vlastně jsem se pokoušela napsat báseň, která by se stala předmětem kritiky a ejhle.. se to povedlo přesně naopak :))

těší mne, že zaujala, díky

Když ji čtu tak si představuju jak by ji recitoval Kovářík. Je v ní dynamika ve které by se vyžil, běhal by po pódiu, zalamoval rukama měnil intonaci, občas i křičel.

letět přes tento svět...
KTERÝ JEŠTĚ SPÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ.

Moc se mi líbí ta dynamika, ta hravost a nadhled. I ten příšernej gramatickej rým v závěru jakoby tam byl naschvál, jako taková raráškovská provokace.

Dobré věci pominou, špatné věci pominou i chvíle kdy je člověk povznesen pominou. Není důvod se pro to trápit.
Je třeba se nad to povznést.
:-)

tedy, poprvé se setkávám se slovem "kavyly".. celé to na mě ale působí tak zvláštně.. zanechává to ve mně směsici pocitů od příjemné poetiky, až k nelibosti a to mě baví.. konec mi přijde lehce ironický.. "něžná příroda", která trhá křídla motýlí.. líbí se mi

taky

Je to moc působivě napsané a přitom docela reálné. Dovedu si to představit a působí to trochu smutně.