Smekám, velmi vydařené po všech stránkách.. taková ta písnička, jejíž text i melodie se zaryje hluboko pod kůži a vy si ji tam hýčkáte a těšíte se z ní.. parádní, tleskám..

Krásná, upřímná..

V tak málo slovech tuze moc řečeno.. velmi hezké..

vanovaso: Děkuju, to je milé :)

Yana: Děkuju mnohokrát Yano, tvůj milý komentář moc potěšil :) Měj hezké dny :)

Moc krásná báseň. Vše již bylo řečeno níže . Také mě oslovila jak formou tak obsahem. Děkuji za krásný zážitek.:-)

Děkuji za komentář, ale nejedná se o Terezín, jedná se o hřbitov v Bohnicích. Zaujalo mě to místo, prý je obklopeno negativní energií. Na rozloze 4200 metrů čtverečních je tam uloženo okolo 4700 lidí, proto těch zmíněných 5000 hrobů. :) Snad se báseň líbila. :)

Něžná a mrazící, osvobozující i laskající kmotřička smrti, kmotřička zrození - nezrození, lásky a nenávisti? Nerozumím veršům, ale nutí mě k přemýšlení. Díky.

Úvod děsí. Autorka básně věnuje první sloku náhrobkům v Terezíně? Pět tisíc hrobů? Kde jinde? Brána se zavřela? Klíč je z druhé strany? To je poezie uchopená uvnitř, nemilosrdně protažená sedmi slokami, aby ve finále nalezla klíč ze správné strany.

Působivé :)

Yana: Já děkuji, překvapila jsi mě. Být inspirací k takové zajímavé básni, to je pocta. Určitě je dobré se nad těmito věcmi zamyslet.

jo, pobavilo mně to a hlavně po tom začátku jsem nečekala co se z povídky vyvine, dovedeš hezky popisovat, dovedeš udržet pozornost, pěkné, ale neporadím ti :-)

Prošla kolem mě smrt, fakt mě zamrazilo, čtu ji pomalu a vpíjí se, myslím že se ti povedla, aspoň ve mně vyburcovala představivost

Birtiri: kmotrov: Lajtwing: moonlie: nic moc: oslov radek: pilgrim: Děkuji vám všem moji milí čtenáři

Orionka: Jsem ráda žes zareagovala, protože tahle básnička vznikla právě jako odpověď na jeden tvůj nedávný komentář, odpověď tobě i mně. Paměť máš dobrou, já jsem ateista. A také máš skvělý postřeh, protože tohle dílko je opravdu hodně v kostce příběh mých posledních dní, ale protože jsem netrpělivá a dělám ráda věci který trvají chvíli, proto píšu básničky, na povídku bych neměla nervy :-) Je to ve velká zkratce a pochopit to asi můžu jen já, děj z toho nevyčteš. Ale to co se mi poslední dobou stalo a všechno co se děje kolem mě, mně nějakým způsobem dává smysl, že vše se děje z nějakého důvodu, nejsem ani fatalista ani věřící, ale jak říkám v závěru básničky, asi je lepší věřit, v osud, v to že nás někdo ochraňuje a proč ne andělé, proč ne ti co tu byli s námi a předčasně odešli, proč se občas nezasnít že třeba moje babička nade mnou bdí, i když tu už dávno není, kde je pravda? Třeba je všechno úplně jinak než jsem si doteď myslela a každopádně je fajn se nad tím zamyslet a připustit to, děkuji ti

pilgrim: kekebreke: Jsem ráda, že se vám článek líbil. Děkuji za upozornění na překlep. Opraveno.

Ač nebudou mít dlouhé žití, máš společnice k tvému pití. Opijí se během chvilky, ty proradné octomilky.

V poslední větě jen překlep ("tak" asi má být "tam"). Jinak moc hezké a milé počteníčko. Líbí se mně takovýto styl, je vláčný a měkký, jako padlý sníh.

Ty mě mateš. Je to o objevení víry? Víš, k tomuhle se moc lidí otevřeně nevyjadřuje, ty ses tady před časem prezentovala jako nevěřící, proto mi to utkvělo... nebo mě možná klame paměť :). Líbí se mi obrazy hraní na schovávanou a síta na lidi, umíš se vyjádřit nápaditou zkratkou.

Obsah mě opravdově pohltil, tak s ním souzním že mám pocit že jsem to již četla a to opravdu silný, jestli je to možné o to víc tvoji báseň chválím, protože se mi uložila :-), ve mně se uložila, no a jestli to nebyla ta báseň tak ten obsah, který mně osobně vůbec nepřijde smířený a poraženecký. A jestli ano tak smířený v tom dobrém slova smyslu, smířený s tím co nezměním ale s tím, že to změnilo mě. Je skvělá ta báseň a napsal ji ten kdo žije a nepřežívá. Jak říkám pohltila mě a navíc obdivuji styl.