Moc pěkná úvaha :)

ŽblaBuňka: Ani nevíš, jak těch pár slov potešilo .)

možná že ano
tak si nové poručíš
než přijde ráno

nic moc..., ale ne..., výborný je to ;o))

věru bobavila

ŽblaBuňka: Díky kámo.

tohle se ti povedlo

Nevím, proč ještě nikdo nekomentoval, asi se bojí hříchu, ale mě se líbí...
...mluvím o verších ;o))

zdařillé dílko

těch lotrů bez trestu by se dalo napočítat ...

Vzala jsi to přes city a vděčnost, já to vidím trochu pragmatičtěji, je to totiž má povinnost. Vděčnost za život, za lásku a vychování? To ano, ale chtěli mě oni, a vše, co mi dali, co mě naučili, předávám svým dětem, jejich vnoučatům, a mým vnoučatům, jejich pravnoučatům atp. Přesto jsem vděčný za všechno, co pro mě udělali. A nejen jim. A i o ty ostatní jsem ochoten se postarat, v rámci svých možností a schopností. Už jenom proto, že to potřebují. A city? Každý potřebujeme vlídné slovo, pohlazení nebo alespoň dotek. Tak proč jimi skrblit, že?

Že by? :-))

:-)
Takhle nějak to začíná.

A takhle někak končí:
ttps://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22394-na-ceste-z-tveho-srd
ce

takový chytrý jako ty :-)

Krásná. Už jsem se bála, že zas neumíš psát... ;-)

Krásně vykreslená atmosféra... Jen ty konce míváš vyváženější ;-)

Při čtení tajím dech, ještě že je tak krátká...

...Vítr se ztratil
v aleji antén...

kolik se toho vejde do pár slov, v tom je síla poezie.

S Holanem jsem se ještě nesetkal, třeba to přijde.

Je zbytečný Ti říkat, že umíš.

dobry!:)

Amelie M.: No, to je přesně to, co Holan umí. Nejlepší je číst ho, když je člověk sám, pokud možno pozdě v noci... Díky moc za návštěvu.