Severak: tak já někdy takle neuspořádaně píšu a bohužel jsem línej to předělat... Měl bych to hodit do lepší kategorie?

Yana: Tak to mě těší. A myslím, že s asteroidem by sis poradila. ;-)

Všechny ty oči tváře ruce klíny, schováno je v ní daleko víc než jen dva mrtví básnici (stejně jsem je nenašla :-) Víš proč mam ráda tvoje básně, protože je v nich tvoje moudrost a vždycky mě tak odzbrojí že nemam co říct, ale tady se mi líbí ten styl který si básničce dala, rýmy a prostředek k zamyšlení. Včera jsme jeli kolem hřbitova a bylo tam spousta aut, říkám: Asi nějaká akce, no všichni se začali smát ale mě je to jedno, já na dušičky nehraju, víš, já na ty zemřelé myslím tak občas, jak mě to napadne...

Asteroidů se nebudu dotýkat, ale tvoje báseň se dotkla mě, to stačí

A proto pro všechno přesto stojí za to žít, dík

Hezké :-)

Za takovými básněmi sem vždycky ráda zajdu a mám opravdu radost když tu najdu něco od tebe, ač je to neradostné, a nejen obsah je to co na té básni zaujme, ale i styl, nenásilný a přitom vymazlený, ale to musí být v tobě, to se prostě nedá naučit, básni věřím a nikde nic nepřebývá ani neschází

Vašek Špongr: Děkuji

tohle je hodně raw forma, spíš mi to přijde jako osnova/zápisky. Spíše jako podklady než samotný článek, který z nich má vyrůst.

A mě sem nedáš? XD

Lasak: Vidíš, proto jsou v kategorii básně a je k nim jen poznámka (třeba pro případné muzikanty).

Vašek Špongr: Teoreticky máš pravdu. V Praxi je popravdě mnoho snad i většina hudebních textů považována za brak. Jde o to, že pokud něco zpíváme zní to lépe než když se to čte jako báseň. Navíc se tam dají lépe schovat rytmické prohřešky.
Pak je hlavně na tobě jak se rozhodneš. buď to bude bráno jako báseň a podle toho k ní i tak přistupováno a nebo jako hudební text.

Děkuji za přivítání. Já nejsem muzikant, texty píšu pro možné zhudebnění. Takže jsou to vlastně básně.

Velmi zajímavé zamyšlení. Myslím že ta diskuse a aktivita ja kapku důležitější než "uklidit si věci na stole". Jestli k tomu výsledek voleb vyprovokoval, tak je to pozitivní moment.

Severak: Díky za zastavení)

Homér: Když on je velký asi jako kos, to by moc hodování nebylo. :-))

myslím, žes to napsal pěkně. Asi mě donutíš tu publikovat věci, které mám jinde.
Podle mě, jakákoliv aktivita se cení, i kdyby třeba vedla do nikam. Kdo se nezačne plazit po čtyřech, se nenaučí chodit...

Je zajímavý vidět názor někoho mladšího... a upřímně nejsem o moc moudřejší s větším věkem...

Udělej celej kalendář, to bude srandy...

To je milé Šárko, na to si budeme muset počkat do května.

To je MOC:-)