Jiří Dobrovský: Není vůbec zač, já děkuju za komentář.

Ňah, přečetla jsem si zrovna svůj popis? :D Taky by mě zajímalo, kolik takových lidí můžu potkat, zatím mám na ně docela štěstí. A moc se mi líbí "se kterou bych mohl každý den bojovat a prohrát." :)

Děkuji za ten příběh. Takovou ženu, dívku, z příběhu, je asi v dnešním světě vzácné štěstí poznat, poznávat, si myslím:-) , jelikož má naprostou pravdu:-) . JD

Yana: vanovaso: taron: Tamir: Orionka: Mamka: Bemba: Amelie M.: Amadeo´´:

díky, dlužím vám to

Kdybych si chtěl tohle číst, stačí mi novinky nebo facebook. Nechápu, co to tu dělá...

Lasak: Ale zas co má takovej barman inspirace, chodí až k němu a šeptá rovnou do ucha... :)
Taky mě napadla úprava se skrz, ale kvůli výslovnosti a rytmu takhle:
Skrze prochlastaná hrdla
svěřujem se barmanům
že nám srdce -- ztvrdla
nevěříme vlastním snům.
Do těch dvou slabik doplnit něčím nebo nějak, podle chuti.

kmotrov: skoro! jiný romantik, jeho známý ;)

ten les musí být hodně silný zážitek, nikdy jsem asi podobným nešla, ale to nevadí, stejně z nás všech jednou něco vyroste.

Jinak chcete-li tak tady máte tu upravenou verzi...

Skrz prochlastaná hrdla
svěřujem se barmanům
že srdce nám ztvrdla
a nevěříme vlastním snům

Orionka: Popravdě ani ne. člověk se nalítá a ani nemá čas něco psát. Jinak chudák ani ne. člověk si časem zvykne.

casa.de.locos: tady se odvolávám k nářečí. :D Já vím, co tam patří, ale nikdy mi to nejde přes pusu. Popřípadě mám druhou výmluvu v kapse. Ta srdce jsou ztvrdlý a tak tam je tvrdé Y :D
(btw, v téhle větě mi zas víc sedělo ztvrdlá -_- Kdybych nikdy do toho Brna nejel, tak bych používal normálně zvtrdla a měl bych klid :D )

Taky mě zarazil ten rod, ale to by šlo krásně upravit na rým hrdla - ztvrdla, znělo by možná i zvláštněji. A nesouhlasím, že barmani jsou chudáci. Třeba pro spisovatele povolání snů :).

Jako nevzdělanec nevím, můžu jen hádat Byron?


Moc se mi líbí to uvadání snů, těch mrtvých i těch našich. Je to pořád to samé dokola. Tím že jsi připomněla viny, to nesklouzlo k sentimentu.

Dušičky?
Co je konvence a co je upřímnost, každý se s tím musí vypořádat sám, nestojím o hrob. Mým pomníkem ať je můj život.

...nakonec všechna naše jména
budou psána na vodě.

Naše jména budou zapomenuta, přesto tu budou pořád.

Prošel jsem lesem, který vyrostl z těl rozmetaných dělostřeleckou palbou, jména mnohých z nich jsou zapomenuta, přesto tam jsou pořád. To se nevymaže z paměti, jsou to kořeny na kterých jsme vyrostly, hluboko v sobě to nosíme, i když to jsou "cizí" lidé, i když s tím nemáme kontakt.

V komentáři jsem uhnul od básníků, které neznám a o které jde především, ale i tak se mi to líbí.

Kabát je doufám použit za účelem prosazení absolutního rýmu... :D Dobrá metafora. Člověk aby se nad tím zamyslel. :)

to srdce, rod střední, shoda podmětu s přísudkem - srdce ztvrdla.

abych si nerýpla, že? ale jako miniaturka se mi to celkem líbí. chudáci barmani.

slnečnica: Nene. Jeden je Angličan a epitaf je jeho, jeden je Říman a ten epitaf napsal ještě než se ten první narodil.

Yana: děkuju za komentář, to já koukám na tvoji moudrost, která na rozdíl od chytrosti něco znamená.. na zemřelé myslím taky často, nejen na svátek duší

Hmm... Válek tam asi nie je, však? Ja tam vidím jeho. ;)

marinka: Děkuji.

marinka: pokaždé když je někdo utrhne?

a často tie kvety umierajú?