ŽblaBuňka: Děkuju :))

Tahle se mi moc líbí.

Dobře se mi četla.

Vzpomínám na mladé roky.

ŽblaBuňka: Chybička se vloudí.

Orionka: Děkuju… Za zastavení i slova, co potěšila.

DDD: Jsem rád, že se Ti líbí… Díky moc!

krásná

Sestra, ještě jako malá holka, chtěla zase podojit jalovici.
Jak to dopadlo? Přežila to… ;o))

ŽblaBuňka: Moc děkuji :-)

ŽblaBuňka: Yana: Déky moc, že jste četli a komentovali.

Elza: Díky, potěšilo.

Pěkné, ale nevím, zda to ocení všichni, kdo nevěří v Boha. Avšak Vánoce jsou svátky klidu a míru, a to z básně vyzařuje.

smutné, až tragické , ale pekná báseň

Stará neznámá: Zmrzka samozřejmě! Anebo nebe.

Homér: televize nebo zmrzka?

Príma.

ŽblaBuňka: Krátký a milý komentář. Takže děkuji za něj!

boužel musím souhlasit se Severakem. moc se to nerýmuje a rytmicky to taky nesedí, takže se to celkem špatně čte

Lasak: To je zas jiný úhel pohledu, ale v básni je výslovně řečeno, že věrnost by měla být lidem nejpřirozenější. Evoluce říká něco jiného, speciálně mužům to říká. Že její hlas mnozí neposlouchají, vzepřou se mu, protože to po nich žádá společnost, partnerka, strach, zkušenost, zásadovost, cokoliv, to je zas jiná věc - a je to určitě dobře. Ale nejpřirozenější to podle mě není. Potom by na tom totiž ani nebylo moc co oceňovat, kdyby to bylo tak jednoduché. Jenže ono je to právě naopak: věrnost znamená vzepření se přirozenosti, jak si ji žádá evoluce :).