Tleskám a hluboce smekám... parádní kousek... opravdu... poslouchám po několikáté a pořád se vracím a nechávám klavír i slova v sobě dlouze doznívat...

podařená - krásně plyne a pravdivá, přesně tak...

:-) hořkosladká úvaha- :-)

Ginnare: Tak tos tu čelist ještě nevidela :D ale uznávám

Co čelist... ale ty jeho ruce! ;-)

Ano, myšlenky , ač snad neučesané v jeden celek, ač slova co každý zná, přece na mně dýchá upřímnost a prožitek lásky - líbí se mi...

Do prožitků dnešního dne mi sedla tak moc, že už to snad ani víc nejde... Děkuji.

Yana: Jo, já rád lidi bavím. Díky moc.

Nikytu: Díkec.

líbí...

Yana: Tyjo, tak teď nevím, jestli necítím ironii, ale to se mi asi jen zdá. Ale ano, musí, protože sakra! (:

Yana: Moc děkuji. A rozumím té prvotní nechuti komentovat. Tohle je dílko, kterým se čtenář musí "prokousat", odhrnout to podivné a možná odpudivé na povrchu, aby se dostal dál, ale každému se do toho nechce... A fakt je to ryze ženská báseň, nepochybuji, že ji četlo plno mužů, ale na tohle pro ně nejisté pole se jim pouštět nechce. A pokud se už pustili, byli poněkud nesví... :). Ještě jednou dík, jsem ráda, žes to nevzdala a nezavrhla.

děkuji vám za reakce a za čtení též :-)

prostě tohle je tvoje parketa, pobavit nás, jednou jsem tedy pijavici měla na noze, ale to nebylo moc fajn, bylo mi to odporný :-)

No jasně a ten poslední řádek tam musí být, jinak by ten příběh nebyl celý, no tomu se prostě nedá odolat...

Ve mně vyvolává takový ten pocit že dělám něco, vůbec nevím jak to dopadne, ale je mi z toho skvěle, aspoň tady a teď a proto se mi líbí

Nikytu: To jsi pro ni vymyslela hezké jméno, díky.;-)

lidus: Moc díky :-)

Yana: děkuji, všechno má dvě mince... I od toho co milujeme si někdy potřebujeme odpočinout

Leslie: jsem nadšená z tvého komentáře, upřímně