Immotyob: Já to asi špatně chápu .. vůbec žádnou druhou nevidím a ani mi to nejde jinak poskládat :D

Jo, změna je život a 10 let je dlouhá doba (to musim taky vědět ;). Pokud to tu fakt zabalíš, tak zdar pardále.

tohle není lehký myšlení

DDD: Ty umíš i na kontrabas? My akorát měli s bráchou takový ty klávesový foukací harmoniky a to jsme si vždycky sedli každej do jednoho konce pokoje a zkoušeli se zpaměti naučit nějakou písničku!
Jo, mám krásnou vzpomínku na restauraci U Fleků v Praze Byli jsme tři kluci po vyučení a stavěli jsme na Bulovce ústřednu. Měli jsme s holkama domluveno, že nás vezmou na disko, jenže jsme si nemohli vzpomenout na správné číslo, samé šestky a devítky.Dopadlo to tak, že jsme skončili U Fleků, popíjeli nějakou černou pivní limonádu a poslouchali hezky pod širým nebem, jak pár starších harmonikářů hrál samé krásné kousky. Ona měla pianovku, on tuším něco jako ty, ale jaksi ve větším podání! Paráda! :-P

iluze: Díky za komentář.) Já prostě píšu takhle, asi to jinak neumím.)

Libi se mi, kdyz clovek umi psat trochu hrubě, otevřeně o intimite, tak jak to je .. mne to nejde. jakobych se stydela i v tom psani.. bavi me, libi se mi!

Je to fajn - jako vždycky :-)
A našel jsem tam ještě jednu básničku: když dáš za sebe jenom slova, která jsou sama na řádku :

v polibcích? v dotycích ?
sobecky Tebe...
nemůžu teď hned - duše schází...
minout -úsměv...
zůstat - úsměv...
Potom usínám - v Nás...

(a to jsem si přidal jen tři malé “v”) název jí dej sama :-)

:))) nemá chybu!

Nikytu: Děkuju, jsem rád, že se ti líbí :-)

Zamila: Díky, tak to mám fakt radost :-)

Orionka: Amelie M.: Jsem rád, že vás zaujaly. Jo, s tou druhou máte pravdu. Cítím to taky. Ale bylo mi ji líto vyhodit. To by těch sklíček bylo už trochu málo. Mají sice všechny tak trochu podobnou barvu, ale tohle mi přijde nejmodřejší :-)

Krásná poezie, líbí se mi to úplně všechno :-) Skvělé výrazy, bezva nezkrotná fantazie, Ty prostě (většinou) nezklameš... :-)

Vcelku dobré a chytré, slušná pointa :-) Teda vlastně neslušná... :-D

vůbec nevím, jak popsat pocit z této básně.. je tak trochu jako z čítanky.. určitě není špatná a je hezký, jak umíš vyjádřit cit vůči jedné z nejdůležitějších osob ve tvém životě.. ale ta spousta zdrobnělin na mne působí spíše negativně, tak trochu sentimentálně.. problém může být v mé povaze, neumím dobře projevovat city, které v sobě nosím a nemusím moc zdrobněliny..

Amelie M.: Děkuji za tvůj pohled. Zřejmě poetičnost moc nevnímám (neumím vnímat), protože tam ten rozdíl nezaznamenávám, ale když nepíšu básně, tak to snad nevadí...

líbí se mi první a třetí.. jsou příjemné k zamyšlení.. u druhé souhlasím s názorem orionky :)

s karmou je to jako s bohem.. nikdo nikdy ještě nepodal hodnověrný důkaz o tom, že existují.. jde jen o to, v co věříme či nevěříme.. :) karma i bůh může být jen prachobyčejná šťastná či nešťastná náhoda.. kdo ví :)

Singularis: můj déšť se také dívá směrem dolů.. na život na zemi.. ;)

tvá mini není špatná, ale je pramálo poetická a k mým se úplně nehodí, každopádně díky za tvůj pohled..

Není karma nakonec jenom útěcha pro lidi kolem? Ujišťují se tak, že trest za hříchy a nepravosti určitě přijde, prostě musí, a když to nevidíme a hříšníkovi všechno vesele prochází, tak ho jeho karma dostihne v příštím životě nebo jeho potomky nebo se něco stane ... věříme tomu, protože tak moc chceme spravedlnost. Jenže co když žádná spravedlnost ani karma není?

Nejvíc se mi líbí první dva obrazy. :-)