Ta je vážně krásná a smutná. Ten název tomu ještě přidává.

Homér: ceníme, ceníme

tělo jímá v řeči
falší sytost vysvlečenou v růži

musíš všechno vědět
musíš zvát

nic venku netrhá
mlčí
brzy začít
ráno nespat

jsi nikde

prázdno se potkává volné
žádné nic
žadní staří oni

Immotyob: Dík... už mě nějak nebaví psát o něčem konkrétním dost jasně. Vlastně mě už asi nebaví psát o něčem konkrétním vůbec.

tvé básně mě poslední dobou znepokojují "změnou". Nicméně co napsal človíček je pravdou, je krásné, kolik "motýlů" se komentářem chytlo na tvou báseň, a chytá na tvé básně čím dál více, jsem první včelka, snad ne vosa :-). Ne, tvoje změna mě neznepokojuje, to je správné, znepokojená jsem podstatou, že se něco zřejmě v tvém životě děje, no, změna je život, tak proč ne? Už jsem OK, á propos, taky jsem prošla změnami. :-))))

Vcera jsem Ti chtela psat, at se vratis, ze mi chybis.
Je krasna, smutna, Tvoje.

Vítej zpatky! **

jin a jang

tý jo, pěkný, nikdo nejsme dokonalí a jsme tu, abychom sbírali zkušenosti a z nich "nějak" rostli, snad k lepšímu..., to je vše.

Ha, smutné, znám ty pocity, teda myslím, že znám :-)
Krásná báseň.

... těžký, ale nějakým zvláštním způsobem fakt hodně silný...

Ha - jsi zpátky :-) rád tě čtu, i když je to smutný :-)

Velikánská nádhera. Budu se k ní ještě muset vrátit.

jo :-) dobře napsaný - vyvolává to velmi živou představu

z tohohle musí být někteří básníci "na větvi". Doslova.

Moc hezká. Plná strašidelného humoru, to je fajn.

Nikytu: Díky a díky.

dvakredencedekadence: Dík, to je jen taková dužinka.

Leslie: Fakt, tak dík. Ono to zas tak smutné být nemělo. Nebo jo? Nevím, vyjdu z baráku, vidím moderního Lumberjacka jak sbírá hovno po čivavě, k tomu pondělní ráno a už to jede. Ještě, že mám pátek většinou už ve čtvrtek.

Jsoucno: Celkem slušnej kousek, dík Devine.

Tak tahle je zase top pro mě! Jen trochu těžko mi z ní je, ale možná to není z ní, jen z toho, co člověku připomíná.