Je mi fuk co jsi všichni myslí,jestli je to dětinsky tak ať...je to z mého života a to nikdo nezmění

No haluz..

Mlčeti Zlato: Co jiného by stálo za takovou dřinu?
(Občas pro ten pocit nemusíš tolik dřít, příjde sám, i když ho nečekáš. )

Homér: Souhlasím, ale je někdy hezké se toho pocitu aspoň dotknout, přiblížit se k němu.

Mlčeti Zlato: To jsem rád, díky.

Líbí se mi to tématicky i formálně. Obzvláště oceňuji jak se v poslední části vracíš k té první.

Co se mi trochu nelíbí je celkové vyznění, ale za to může život a ten stížnosti nebere.

A teď mě omluvte, jdu do spyshopu koupit dalekohled s nočním viděním. :-)

Tak ono to opravdu existuje. Vždycky v druhé půli ledna jeden den či hodinu jaro dýchne do zimy. Asi abychom to vydrželi.

Dík. Pobavilo.

:-)

Fakt moc dobrý. Ještě se vrátím.

Být šťastný je dřina, která nestojí za to..

Krásné. Radost číst.

O ničem je o všem. Ovšem.

Mlčeti Zlato: Kéž by... Tak hlavně, abychom nepřezráli. Těší mě, že Tě zaujala.

Amadeo´´: Nemyslím, že bys byl vedle. Jsem moc rád, že tě zaujala. Děkuju za návštěvu.

Amadeo´´: Taky sem kouknu jen občas. Moc mě těší, co říkáš. Děkuju, vážím si toho

Homér: neznámá je ráda

Míša má takovéto básničky rád.

Dnes už nic dalšího číst nebudu a se divím. Je to jasný jak facka. Při zkoumavějším čtení jako pár facek. Po pitvačce by to mohlo být i na přesdržku.
Je to přeci naprosto jasný, takhle se to nedá číst, když je to báseň a tohle je sakra báseň!
Šetři své vlastní bolesti a svoje vlastní záda. Koukej, hvězda padá, strč ji do kapsy pro štěstí.
Slova jsou v zadním pokoji a závidím jim.

Já to všechno mám a možná i horší věci, ale doma. Tam, co si platím nájem.