Jsem kamen
a ty bar
jsem tolik splaven
hledal jsem tvar
setkám se s mařenou
nebo projdu stokou zkalenou
ze čtyř stěr
v područí
se jen jako sítě rozbečí
nevěří
siven
jsem zmaten

Přečíst si svou starou báseň, to je jak číst něco nového. Jednou jsme spali v chatce na ostrohu jménem Rudolfův kámen, doporučuji, výhledy, kde jsou super západy Slunce. Ráno nás chytnul strážce, naštěstí už dole, tak jsme mu zalhali, že jsme spali před hranicí NP, nakonec jsme ještě dobře pokecali. Tohle je asi o jiném ostrohu. Nebo nevím, to jen tak, aby řeč nestála, že se mi dokonce líbí vlastní věc, ach, to je tak pokrytecké. Jaro, pojď nám. To byl komentář pro LadyLobu, jen jsem jí zapomněl zaškrtnout. Pfff.

dvakredencedekadence: Tý jo, ono se v Barcelóně náměstí jmenuje po Orwellovi, to je muy bien. To by v ČR asi neprošlo. Taky jsem 30.11.2011 v Madridu čučel, co to tam lítá za papapouchy. A druhej den zdar do Limy. No nic, bylo by fajn, kdyby Španělsko zůstalo jednotné. Nebo né? Asi je mi to jedno. Báseň má dobrá místa. Duhy jsem kolem tebe, když jsi spala na stole v Paradoxu, moc neviděl. Asi jsi jí schovávala před dekadentními lidmi, aby ji z tebe úplně nevysáli. Hlavně ten zvukař, ten byl moc, ten už párkrát pod kredencí spal.

Něpanimáju

Kleriska.KX: Díky, jsi statečná, že jsi se dostala až k té poslední! Máš bobříka odvahy.

none: Nevadí, opakování je prý matka moudrosti. Opájím se tu vlastní dokonalostí, jsem z toho úplně na plech. Né, fakt, díky moc, ono asi totiž ponejvíce záleží na tom, kdo to čte, jak je naladěn a tááák nóóó.

Mlčeti Zlato: styděl? tak teď si mě znejistěl...
"Mám se stydět? Nemám se stydět?"

kmotrov: myslím, že tentokrát Ti jádro uteklo. Nebylo to o smrti, ale naopak... možná by se dalo říct o příliš "živém životě"...
Neměl by ses tak intenzivně zaobírat smrtí a konečností... myšlenky, co kolem sebe soustředíš a nebo jen necháš působit, mají tendenci se zhmotňovat... a to může mít za následek jediné... předčasnou smrt... ať už máme na mysli smrt fyzickou nebo duševní... to je fu(c)k...

none: budu ráda.:)

Orionka: labuť: děkuji!

Dobrý den, chtěla bych vaši básničku použít v recitační soutěži a chtěla bych vás poprosit o vaše celé jméno. :-)

labuť: moc děkuji ;)

Líbí se mi. Jednoduše všeříkající. :-)

Jinak jsi mi připomněl jedno cvičení ze školy. Dali nám za úkol objevit v zadaném slovu co nejvíce jiných slov.
Takže pokud bych na dně tvé polévky našla slovo LISTOPAD, nebyla bych si jistá, které z těch 97 slov, co jsem odhalila, máš zrovna na mysli. :-D

Super

Mlčeti Zlato: Jolly:

Já jen, než odejde, nechci si zvykat...tinnitus... :)

Homére, asi se budu opakovat, ale ty ses s tou poezií v sobě už narodil. Takových je málo.

...to si musím zapamatovat... :)

Sakryš.

Dickens: No to je celkově nová revoluční metoda. Štemply proti zvůli.

none: Jasně jen si dělám prdelky a taky ne.