Život je nevyléčitelná nemoc, která vždy končí smrtí. Jediná cesta jak z toho ven je prý vzdát se života.

Kdysi jsem se zabýval výklady snů. Sny o autech se lehko vykládají, je to alegorie života. Takže první co mě napadle je, že když chlap přestane fungovat, je ho potřeba vyměnit za funkční model a ono se to dá zas do pohybu.
:-D
Ne, zevšeobecním to. Když smysl života ztratí tah, je třeba ho najít v něčem jiném.
Tak asi.
Našla si neotřelé téma, to je dobře. Surovost tomu sice sluší, ale ještě bych si s tím lehce pohrál, konec mi přijde víc ukecaný než by musel být.

Hned mám bojovnější náladu. Jdu razítkovat.

Dickens: Je to o zabíjačce a krvavé polívce... Taky :-D

Přesně tohle si myslím o válce.Jako bych v té díře seděl sám.Dnes se bojuje tiše, potraviny při tom kosí davy bez výstřelu,bez dýmu lidé nepropadají panice,metály posíláme do zahraničí padlím hrdinům a v tichosti přeprodáme vodní systém našeho národa Francii či Číně.Přátelské gesto jako s tou cigaretou.Historie novověku vojíne,dejme si páva.

Potkávám hodně nebožtíků s rozpadlou duší a nepohřbeným tělem a hřbitovy jsou plné těl jejichž duše se pohřbít nedá,tak na to rande moc nevsázej.Jsi fajn bytost,myslím že je za tebou stopa pro Nás ostatní.

Být mravencem v lese nebo turistou v horách,či orlem v oblacích,to jsou cesty duše.přidáme -li zkušenost červa v tlejícím mase stává se bytost kvalifikovaná na medicinmana.

Samota je volba,je to šatník duše v kterém odkládáme převlek pro okolí a stáváme se sami sebou.pokud se necítíme ve své vlastní společnosti dobře je třeba se opět obléct a schovat se mezi lidi,ale také je pravdou,že samota může být i útočištěm když už máme lidi dost a nebo oni nás.

rozdíl mezi vznášením a létáním na čtyři?.....none

Jsi krajinou,to už se lidem moc nestává.Pro mě je příroda obývákem,ty jsi o level blíž,potěšila jsi mě.

dvakredencedekadence: a v barceloně taky pozdravuj :)

Severak: tak áčkaře pozdravuj :))

holka.přes.ulici: i já děkuju.

none: díky moc. i ty.:)

skvělý. zdravím z burácející barcelony!

Geniální. Karel Plíhal by měl radost.

(Obávám se, že tuto báseň budu citovat v různých "revolučních" prostředích. Čekej slávu mezi pražskými anarchisty. :-D)

Takové zkrácené Čerešně od Hegerky.

Líbí.

Už se těším, až půjdu rozkvetlou loukou k maringotce. Moruše je škoda, komu překážela u pěšiny?

Já taky.