Jiří Stratil: Co tím myslíš?

Meluzina: Díky za názor. Nevím akorát, jak to myslíš s tím omezením plynulosti. Když jsem to po sobě četla tak mi rýmy nebránily, ale každý má jiné oko.

Říkanková forma básničky dobrá.

Působí propracovaně, i když občas bylo třeba omezit plynulé čtení textu pro zachování rýmu. Líbí se mi pravidelnost verše i myšlenka básně.

Pokud to není umělecký záměr, pak pozor na chyby. Nesedí mi absolutní rým (snad-snad, zas-zas). Celkově se mi líbí grafická forma (mám ráda kouzlo tří teček), náplň té formy už tolik ne.

Dívka v modrém: Víš, věci nejsou vždy takové, jaké se zdají být, vnímáme je často zkresleně, protože je právě takové vidět chceme! Negativní emoce bývají silnější a hůře se jich zbavujeme, ale právě proto je o nich lehčí psát, už jejich sdílením si ulevujeme a je lepší mít je hezky před sebou.
Pozitivní emoce nás sice taky mohou přimět ke sdílení, hlavně v podobě očekávání, ale mohou se podobat láhvi otevřené sodovky a zase rychle vyprchat. To platí třeba o zamilovanosti, kdy chceme své štěstí vyzpívat celému světu. Ale ta buď pomine nebo se změní ve skutečnou lásku, která si vystačí sama a nepotřebuje k tomu ovace...
Věřím, že i zahalena v čerň, tu barvu elegance, bys upoutala pozornost a probouzela zalíbení. Nelze ji brát jen jako barvu smutku, lidské symboly se ostatně u různých národů liší i podle situace.
Což ještě za Erbena nebyla i u nás symbolem smutku bílá a perly symbolem šlo? (Viz Vodník a matka, líčící svůj sen: ...bílé šaty, ty smutek tají, v perlách se slzy ukrývají...)
A dnes se šťastná nevěsta vdává v bílém a zdobí ji náhrdelník či čelenka z perel...
To my všemu přikládáme nějaký význam, dobrý či špatný, ale věci se dějí a jejich smysl nám bývá skryt.

Inu, co lepšího přidat jako komentář, tak jako u předchozí básně, tak i tak i tak doporučuji úžasnou knihu Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho. Včera jsem ji pořídila tatíkovi k Vánocům a asi jich zřejmě pořídím vícero. Opravdu klenot. :);)

Jiří Stratil: Mně to tedy přijde velmi neuctivé. Možná někdy znamená mlčeti zlato.

Doporučuji úžasnou knihu Moc přítomného okamžiku od Eckharta Tolleho, kterou jsem zrovna včera pořídila tatíkovi k Vánocům..a asi jich pořídím vícero..opravdu klenot :))))

..joo to mě také :);)

Parádní. Početl jsem si skrčenej za autem v přestávkách mezi sázením buků a hvízdáním broků z vedle probíhajícího honu na zajíce. Líbila se.

Staré boty pro nové ráno a nové vyměnit za ještě novější.

DDD: Tak to díky za nakouknutí. ;-)

DDD: Máš podobný zkušenosti...
Dík

Jojo, oheň tloustne. A dřevník hubne. Dost nečekaným fofrem. Mám podezření, že začátkem března bude pila hladově koukat, co by kde suchýho pořezala. Hezký :-)

Dlouho jsem zde nebyl. Koukám ale, že se mnoho nezměnilo. Sice se čte (nebo možná spíš kliká), ale nepřemýšlí a nekomentuje. Škoda. Líbí se mi. Malej, hladivej obrázek se spoustou prostoru. Jsem rád, že jsem nakoukl :-)

PrimaDen: Jestli působí, jsem moc rád. Moc děkuju za názor, je pro mě důležitý.

Chybí konkrétní specifikace pod-vodníka.

Líbí :)

Líbí se mi to, drobně bych to upravil:

Když tam máš: ...kyselý deště (nespisovně)
přimlouval bych se za:
...Uniknou jím všechny mí špíny...
a ne mé špíny
aby to bylo stejné

A v závěr by se mi líbil

...Netoužím.


A tolik chci tě...

JEŠTĚ!

Ale to už je hodně subjektivní.